Trikrát priamo z miest zrodu brutálneho death metalu
Dá sa súhlasiť s tým, že brutálny death metal sa ako subžáner sformoval v Spojených štátoch, a to už pred vyše dvoma dekádami – ak sú pre vás prvé nahrávky CANNIBAL CORPSE...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dá sa súhlasiť s tým, že brutálny death metal sa ako subžáner sformoval v Spojených štátoch, a to už pred vyše dvoma dekádami – ak sú pre vás prvé nahrávky CANNIBAL CORPSE...
Krajina na juhozápadnom pobreží juhoamerického kontinentu mi je sympatická už preto, že počas 250 rokov španielskeho koloniálneho panstva si získala prezývku „cintorín Španielov“.
Od Pyrenejí po Gibraltar boli dobrých deathmetalových kapiel odjakživa mraky, už 90. rokoch to tam po tejto stránke bolo zrelé na pripojenie k Spojeným štátom...
Vzpomínat na teplický MOTORBAND je poměrně těžká věc. Krom toho, že s mnohými peripetiemi a změnami v nástrojovém obsazení vydržel až dodnes (a terminus technicus „vzpomínat“ tudíž prakticky není na místě)...
Pre našinca bolo vždy ťažké priznať, že pupkom pivnej zemegule nemusí byť domovina. Bez načínania najmenších debát spochybňujúcich medzinárodný dopad plzeňského piva na chmeľový svet treba uznať...
Človek fakt nemusí byť rusofil na to, aby uznal, že ak sa Rusi pustia do hrania brutálneho death metalu, dosť často to stojí za to. Minule ako príklad poslúžili moskovskí Čoskoro ako príklad poslúžia KATALEPSY a ich nový album.
Pro mnohé konečně přichází řada i na kytarovou muziku. I v této oblasti nebyl uplynulý rok skoupý na hodnotné nahrávky.
Ani prostřední díl této trilogie nehodlá ignorovat fakt, že v loňském roce se to nejzajímavější odehrávalo na poli elektronické hudby. Pochopitelně je pak otázkou do diskuse...
Rok 2012 přinesl mnoho skvělých nahrávek i mimo hudební teritoria, ve kterých se Metalopolis běžně pohybuje. Jelikož jako školní houby nasáváme i mnohé další žánry a vlivy...
Novoročné potulky za extrémne metalovými novinkami z tých menej otrepaných krajín nás zavedú do Strednej a Južnej Ameriky.
Milí naši čitatelia, niet lepšej príležitosti bilancovať, než je príchod nového kalendárneho roka. Veľmi dobre vieme, že na Metalopolis nechodíte len pre sledovanie číselných hodnotení a čudných rebríčkov.
Ak by sme mali zhodnotiť rok 2012 úplne okresane a zjednodušene slovom "dobrý" alebo "zlý", rozhodne bol dobrý. Už po jeho prvom kvartáli kdesi na našom fóre odznelo...
Extrémna hudba sa zďaleka neodohráva len v priestore severoamerického kontinentu a Európy, to myslím už došlo snáď aj blahoslaveným chudobným duchom.Japonsko...
Stranou bratislavského centra (a konkurenčních minipivovarů), v nepříliš romantickém sousedství rušné výpadovky, stojí od roku 2010 Patrónsky pivovar.
Není to až takové bahno, jak bych čekal. Přehnaně uhlazenou produkci ale také nečekejte. Brutální death metal tradičnějšího ražení nabídne však dostatek záchytných bodů pro setrvání ve společnosti této nahrávky a vlastně k tomu pomáhá i ten "čistý" zvuk.
Jerry Cantrell stárne. Z jeho hudby je to cítit. Energii a drive se často snaží nahradit nonšalancí a ladností. Nemusí to být na škodu, jen je třeba přijmout fakt, že zde už to prostě není grunge. Z toho zbyly jen typické vokální manýry. A i to jen občas.
Instrumentální psychedelic postrock, místy s veselejší funky atmosférou, ale též brousící i temné nervní polohy. Je to jako procházka nočním městem, kde na hlavní třídě bují bezstarostný karneval, zatímco v postranních uličkách číhají krvelační trollové.
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.