PANCIEROVÝ VLAK ŠTEFÁNIK - Košice, železničná stanica (19. - 25. apríla 2010)
Vidieť na jednom mieste skoro celú súpravu improvizovaného pancierového vlaku, aká sa používala povstaleckou 1. česko-slovenskou armádou na Slovensku počas SNP...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vidieť na jednom mieste skoro celú súpravu improvizovaného pancierového vlaku, aká sa používala povstaleckou 1. česko-slovenskou armádou na Slovensku počas SNP...
RATT, coby jedna ze stěžejních kapel americké glam metalové scény osmdesátých let, vždycky představovala učebnicový příklad pozlátkového životního stylu tehdejších rockových hvězd a její členové si vždy dokázali veškeré „radosti“...
Po delší době čistíme stoly a větráme skříně, což bude mít za následek seriál několika minirecenzí hudebních promo materiálů, které nám zasílají skupiny a vydavatelé.
Ak by redakcia Metalopolis vyhlasovala najlepší album 90. rokov 20. storočia, pravdepodobnosť, že by sa na vrcholných priečkach umiestnili „Awake“ od DREAM THEATER...
Víťazom výročnej Valhally Metalopolisu za rok 2005 bola „Alaska“. Víťazom výročnej Valhally Metalopolisu za rok 2006 bol „Now, Diabolical“. Víťazom výročnej Valhally Metalopolisu za rok 2007 bol „Scarsick“.
Keďže nás od finále delí už iba týždeň, poďme ho stráviť premýšľaním. Až sa dostanete na koniec tohto článku, budeme mať za sebou 80 albumov a chýbať bude už len posledných 20.
MASTODON, THE MARS VOLTA, KORN či PORCUPINE TREE urobili z metalovej hudby široko prístupný umelecký smer, prenikli do hlavného času vysielania televízií i rádií...
Ďalšia záhada rozuzlená. Vo VALHALLE DESAŤROČIA naozaj máme aj minimálne jedného zástupcu domácej scény. LVMEN sem patria plným právom a miesto v prvej päťdesiatke je uznaním redakcie Metalopolis pre jednu z mála tuzemských kapiel...
V nultých rokoch 21. storočia zažilo svoje zlaté obdobie viacero kapiel, ktorých fanúšikova sú rozdelení v otázke, ktorý z albumov dekády je ten najlepší.
Až dvakrát sa v nasledujúcej desatine rebríčka objavuje jedno meno – ANAAL NATHRAKH. Logická je tým pádom otázka, ako vo VALHALLE DESAŤROČIA obstáli kapely...
Aktuálna desiatka spláca dlh tradičnému rocku a metalu, je poctou redakcie Metalopolis tým zaslúženým menám, ktoré zväčšia bez väčšieho experimentovania...
Jednou z vecí, ktoré redakcia Metalopolis vo svojom hlasovaní o album desaťročia náležite ocenila, boli návraty legendárnych kapiel, ktoré výnimočne prekvapili a na rozdiel od mnohých svojich kolegov dokázali aj v 21.
Pokus o sumarizáciu toho najlepšieho z dekády tzv. „noughties“, t.j. rokov 2000 až 2009, je v skutočnosti spísaním histórie Metalopolis. Webstránku, ktorá sa vypracovala na najčítanejšie české a slovenské internetové médium zaoberajúce sa tvrdou hudbou...
Při pohledu na utěšené hudební žebříčky svých kolegů v tradiční Valhalle přepadl mě jakýsi nostalgický smutek, že má posluchačská potence jeví asi stejný rozkvět jako rakousko-uherské mocnářství za první vojny.
Není to až takové bahno, jak bych čekal. Přehnaně uhlazenou produkci ale také nečekejte. Brutální death metal tradičnějšího ražení nabídne však dostatek záchytných bodů pro setrvání ve společnosti této nahrávky a vlastně k tomu pomáhá i ten "čistý" zvuk.
Jerry Cantrell stárne. Z jeho hudby je to cítit. Energii a drive se často snaží nahradit nonšalancí a ladností. Nemusí to být na škodu, jen je třeba přijmout fakt, že zde už to prostě není grunge. Z toho zbyly jen typické vokální manýry. A i to jen občas.
Instrumentální psychedelic postrock, místy s veselejší funky atmosférou, ale též brousící i temné nervní polohy. Je to jako procházka nočním městem, kde na hlavní třídě bují bezstarostný karneval, zatímco v postranních uličkách číhají krvelační trollové.
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.