Ukrajina Tour 2011 - Uplácení celníků a koncert bez elektřiny (2. část deníku z turné ESAZLESA)
Sobota 22.10. 2011, 9:56 hod., Podkarpatská Rus Za námi jsou hranice. Otevřeně přiznávám, že když jsme vjížděli do míst...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sobota 22.10. 2011, 9:56 hod., Podkarpatská Rus Za námi jsou hranice. Otevřeně přiznávám, že když jsme vjížděli do míst...
Okolnosti vzniku miniturné jsou někdy neuvěřitelnou shodou náhod a podivuhodností. Před létem se mi kluci z prešovské promotérské skupiny „Diamantová Pečinka“ svěřili...
Problémy s Acem narostly v průběhu roku 1982 do takové míry, že nebylo možné s ním nadále počítat pro potřeby kapely. Navíc předchozími prodejními neúspěchy stále dezorientovaní KISS nějak nemohli najít svůj nový hudební směr.
Snad se všichni shodneme, že v tomhle díle dostanou prostor alba, která v diskografii KISS spadají do jejich nejvíce experimentálního období, ať už tedy jde o jejich čtyři sólovky...
Mezera zde zívající mezi recenzemi debutu „Forbidden Evil“ a posledního comebackového alba „Omega Wave“ thrash metalistů FORBIDDEN mi zkrátka nedala spát...
Na vrcholcích slávyV letech 1976 a 1977 vypukla okolo KISS horečka jakou Spojené státy nepamatovaly snad od doby nástupu legendárních chlapců z Liverpoolu...
O legendární americké kapele KISS už se za bezmála čtyřicet let popsaly tuny papíru, takže je jasné, že nějaké detailní převyprávění její historie není na našich stránkách zapotřebí.
Rozkol uvnitř VAN HALEN vyvrcholil na jaře roku 1985 vyhozením diamantového Davea neboli Gigola (jak si s oblibou David Lee Roth nechal říkat).
První polovina sedmdesátých let je v plném proudu a po klubech kalifornské Pasadeny už dovádí kapela MAMMOTH...
Že nás to jen nenapadlo dřív! Každý rok vás zde na tomto místě zavalujeme redakčními žebříčky, snažíme se tvořit průměr napříč pestrým vkusem redaktorů tohoto serveru...
Čo spravilo s celoredakčným vkusovým prienikom rozšírenie o šiestich nových hlasujúcich (a vypadnutie niekoľkých doterajších mien)? Takmer nič. Víťazstvo MASTODON vo Valhalle 2011 neprekvapí...
Cesta poměrně zánovním minibusem směřující ven z rušného Ramalláhu se začíná, poté co odbočíme z hlavní tepny vedoucí do Nábulusu, čím dál více klikatit a zužovat.
Jak známo, boom funk metalu, vzedmutý na sklonku osmdesátých let, měl velmi krátké trvání. Osobně jsem však patřil k těm posluchačům, kteří tento subžánr nějakým způsobem adorovali a přišel jim sympatický...
Je zajímavé a úsměvné zároveň sledovat, kterak příklad Mustafy Kemala Atatürka láká takřka celý blízkovýchodní region...
Hitový generátor sice pořád pracuje, ale už se z něj bez pravidelné údržby trochu kouří. Švédové opět natahují stopáž až někam k jedné hodině a to se hlavně ke konci nahrávky už dost projevuje. Stále příjemný poslech, ale trhlinky se postupně zvětšují.
Pohrobci skvělých GLACIATION se vrací po dlouhé dekádě s půl hodinou obtížně zařaditelného post BM, který oproti původní kapele působí podstatně lyričtějším, křehčím dojmem. Zároveň je to opět výzva pro posluchače propracovat se do téhle fascinující vize.
Lovecraftiánští heraldi otevírají dveře do dalšího studeného a nepřátelského vesmíru, který vás omotá chapadly plíživých riffů a sonickými horami šílenství. Náročný, ale nesmírně povznášející hodinový boj s monstry na pomezí BM, DM a doomu.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.