Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Další zásilka lehce zapomenutých promáčů pocházející hlavně z tuzemského podzemí nám dá vzpomenout na poslední album alternativně zaměřených metalistů LUNATIC GODS...
Vidieť na jednom mieste skoro celú súpravu improvizovaného pancierového vlaku, aká sa používala povstaleckou 1. česko-slovenskou armádou na Slovensku počas SNP...
RATT, coby jedna ze stěžejních kapel americké glam metalové scény osmdesátých let, vždycky představovala učebnicový příklad pozlátkového životního stylu tehdejších rockových hvězd a její členové si vždy dokázali veškeré „radosti“...
Po delší době čistíme stoly a větráme skříně, což bude mít za následek seriál několika minirecenzí hudebních promo materiálů, které nám zasílají skupiny a vydavatelé.
Ak by redakcia Metalopolis vyhlasovala najlepší album 90. rokov 20. storočia, pravdepodobnosť, že by sa na vrcholných priečkach umiestnili „Awake“ od DREAM THEATER...
Víťazom výročnej Valhally Metalopolisu za rok 2005 bola „Alaska“. Víťazom výročnej Valhally Metalopolisu za rok 2006 bol „Now, Diabolical“. Víťazom výročnej Valhally Metalopolisu za rok 2007 bol „Scarsick“.
Keďže nás od finále delí už iba týždeň, poďme ho stráviť premýšľaním. Až sa dostanete na koniec tohto článku, budeme mať za sebou 80 albumov a chýbať bude už len posledných 20.
MASTODON, THE MARS VOLTA, KORN či PORCUPINE TREE urobili z metalovej hudby široko prístupný umelecký smer, prenikli do hlavného času vysielania televízií i rádií...
Ďalšia záhada rozuzlená. Vo VALHALLE DESAŤROČIA naozaj máme aj minimálne jedného zástupcu domácej scény. LVMEN sem patria plným právom a miesto v prvej päťdesiatke je uznaním redakcie Metalopolis pre jednu z mála tuzemských kapiel...
V nultých rokoch 21. storočia zažilo svoje zlaté obdobie viacero kapiel, ktorých fanúšikova sú rozdelení v otázke, ktorý z albumov dekády je ten najlepší.
Až dvakrát sa v nasledujúcej desatine rebríčka objavuje jedno meno – ANAAL NATHRAKH. Logická je tým pádom otázka, ako vo VALHALLE DESAŤROČIA obstáli kapely...
Aktuálna desiatka spláca dlh tradičnému rocku a metalu, je poctou redakcie Metalopolis tým zaslúženým menám, ktoré zväčšia bez väčšieho experimentovania...
Jednou z vecí, ktoré redakcia Metalopolis vo svojom hlasovaní o album desaťročia náležite ocenila, boli návraty legendárnych kapiel, ktoré výnimočne prekvapili a na rozdiel od mnohých svojich kolegov dokázali aj v 21.
Pokus o sumarizáciu toho najlepšieho z dekády tzv. „noughties“, t.j. rokov 2000 až 2009, je v skutočnosti spísaním histórie Metalopolis. Webstránku, ktorá sa vypracovala na najčítanejšie české a slovenské internetové médium zaoberajúce sa tvrdou hudbou...
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.