JUDAS PRIEST - 80´s - Profil diskografie 2/2
Pokračování cesty po albech britské metalové legendy. Tentokrát došlo na osmdesátá léta minulého století, ve kterých JUDAS PRIEST žali největší komerční úspěchy a zároveň nahráli několik alb...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokračování cesty po albech britské metalové legendy. Tentokrát došlo na osmdesátá léta minulého století, ve kterých JUDAS PRIEST žali největší komerční úspěchy a zároveň nahráli několik alb...
Na začiatku dvadsiateho prvého storočia to u DARKTHRONE vyzeralo na dojazd na prázdnu nádrž. Zaslúžilí nórski umelci poctivo vydávali album každý rok-dva...
JUDAS PRIEST, jedna z nejvlivnějších heavy metalových kapel všech dob, byla založena v roce 1970 v průmyslovém srdci britské Midlands - v Birminghamu.
Back In Black (1980) Po tragické smrti Bona Scotta v únoru 1980 vsadila skupina na poměrně neznámého Briana Johnsona (přestože měla nabídky od mnohem známějších jmen) a tento tah jí dokonale vyšel.
Vzhledem ke skutečnosti, že australským AC/DC vychází letos po dlouhé době nové album, rozhodl jsem se okomentovat jejich jednotlivá alba. Celý komentář je napsán ve dvou dílech.
Nekamenujte nás, nenadávejte nám a nepište nám. Rychleji z nás ty demáče prostě nedostanete a i tahle říjnová kapitola (která, jen tak pro zajímavost...
Sezóna 1992/1993 byla pro zaoceánskou i britskou hardrockovou scénu obdobím velkých přeměn. Jednak se do popředí posluchačského zájmu definitivně dostaly (na úkor „hard ´n ´heavy“) novější žánry jako grunge a crossover...
Osmdesátá léta se přehoupla do své druhé poloviny a z několika jmen reprezentujících zdobený sleazy rock bylo rázem nepřehlédnutelné hnutí, ke kterému se hlásily desítky nových objevů...
Asi by jste v historii americké metalové produkce jen stěží našli kapelu, která by svým životním stylem více naplňovala staré známé heslo o sexu, drogách a rock´n´rollu...
Filmy jsou pro většinu z nás jakýmsi záznamem vlastních vzpomínek, snů, pocitů... Hledáme v nich to, co chceme, co obdivujeme, nebo naopak z čeho máme strach.
Slide It In (1984)Sestava: David Coverdale – zpěv, Micky Moody – kytara, Mel Galley – kytara, John Sykes – kytara, Colin Hodgkinson – baskytara, Neil Murray – baskytara...
V roce 1976 se DEEP PURPLE rozpadají a jejich zpěvák David Coverdale logicky přechází na sólovou dráhu. Stěhuje se však na dva roky do Německa, kde spolu s kytaristou Mickym Moodym nahrává dvě zajímavá alba „Whitesnake“ (1977) a „Northwinds“ (1977)...
Další čtyři fláky z podzemí české kotliny aneb dubnová várka „Demonadílky“. Tak s chutí do toho. FROM BEYOND - Sounds Of The Grave On se člověk těm našim kapelám už někdy ani nemůže divit.
Vlna amerických glam-metalových kapel osmdesátých let asi nikdy nebude patřit ke stěžejnímu programu těchto stránek, ale přeci jen ve chvíli, kdy vychází návratové dílo jednomu z čelních představitelů tohoto kdysi úspěšného hnutí...
Není to až takové bahno, jak bych čekal. Přehnaně uhlazenou produkci ale také nečekejte. Brutální death metal tradičnějšího ražení nabídne však dostatek záchytných bodů pro setrvání ve společnosti této nahrávky a vlastně k tomu pomáhá i ten "čistý" zvuk.
Jerry Cantrell stárne. Z jeho hudby je to cítit. Energii a drive se často snaží nahradit nonšalancí a ladností. Nemusí to být na škodu, jen je třeba přijmout fakt, že zde už to prostě není grunge. Z toho zbyly jen typické vokální manýry. A i to jen občas.
Instrumentální psychedelic postrock, místy s veselejší funky atmosférou, ale též brousící i temné nervní polohy. Je to jako procházka nočním městem, kde na hlavní třídě bují bezstarostný karneval, zatímco v postranních uličkách číhají krvelační trollové.
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.