Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po Dalasově nadílce pojmenované "hard / heavy / hair" bych možná měl tento článek nadepsat jako "prog / hard / stoner", ale budu pokračovat v tradici názvů článků z minulého roku ALBOVÁ NADÍLKA - Retro blok 2023 a ALBOVÁ NADÍLKA - Retro blok 2023 podruhé.
Touha hrát muziku ze starších časů zde byla asi vždy, ale pořádnou akceleraci si užila hlavně v posledních letech, kdy se může zdát...
Godzilla vs. Kong, Alien vs. Predator, nebo Darth Vader vs. Luke Skywalker, staří známí to protivníci stříbrného plátna.
Musel se ho na to zeptat. Byl jeho manažerem od osmdesátých let, prožil s ním zlé i dobré a stále jej považoval za blízkého přítele.
Neuvěřitelný příběh někdejší sportovní celebrity a příležitostného herce O.J. Simpsona se pomalu dostává do zlomové fáze.
Po necelých šesti letech opět redesign? Dlouhá léta nic a pak v krátké době rovnou takové časté změny?
I mnohé únorové počiny těch hlavních jmen dostaly samostatné recenze, ať už to byli zasloužilí BORKNAGAR, neméně trvanliví DARKEST HOUR či prog rockoví melancholici THE PINEAPPLE THIEF.
Keď počet recenzií, ktoré ste napísali počas „kariéry hudobného publicistu“, už nejaké roky predstavuje štvorciferné číslo...
Policista Nordberg stojí v místnosti a na mušce má nebezpečnou bandu zločinců. Ohání se zbraní a policejní plackou.
Krvavě rudý proud světelného meče pronikl do útrob Mistra Qui-Gona Jinna. Čestný žák Hraběte Dooku pověstný vysokou inteligencí...
Belgie a slušný metal je spojení, které je možno použít bez uzardění s vědomím, že snad každý fanoušek daného stylu nějakou tu dobrou belgickou partu zná.
Pohodové zážitky z placu, rozbor filmu, jeho neuvěřitelný úspěch v kinech, ale také bolestné vystřízlivění...
Často se vyplatí zajet na bigbít takříkajíc „naslepo“. Onehdá jsem se ocitnul na akci, na níž byli jedněmi z protagonistů SPACE HAMSTER.
Vzešel z hlubin Severního teritoria. Napůl mýtus, napůl člověk. Pohybuje se divokým terénem s vrozenou jistotou zkušeného „bushmana”.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.