MÖTLEY CRÜE - Všechno kvůli holkám - profil skupiny (2/3)
Osmdesátá léta se přehoupla do své druhé poloviny a z několika jmen reprezentujících zdobený sleazy rock bylo rázem nepřehlédnutelné hnutí, ke kterému se hlásily desítky nových objevů...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Osmdesátá léta se přehoupla do své druhé poloviny a z několika jmen reprezentujících zdobený sleazy rock bylo rázem nepřehlédnutelné hnutí, ke kterému se hlásily desítky nových objevů...
Asi by jste v historii americké metalové produkce jen stěží našli kapelu, která by svým životním stylem více naplňovala staré známé heslo o sexu, drogách a rock´n´rollu...
Filmy jsou pro většinu z nás jakýmsi záznamem vlastních vzpomínek, snů, pocitů... Hledáme v nich to, co chceme, co obdivujeme, nebo naopak z čeho máme strach.
Slide It In (1984)Sestava: David Coverdale – zpěv, Micky Moody – kytara, Mel Galley – kytara, John Sykes – kytara, Colin Hodgkinson – baskytara, Neil Murray – baskytara...
V roce 1976 se DEEP PURPLE rozpadají a jejich zpěvák David Coverdale logicky přechází na sólovou dráhu. Stěhuje se však na dva roky do Německa, kde spolu s kytaristou Mickym Moodym nahrává dvě zajímavá alba „Whitesnake“ (1977) a „Northwinds“ (1977)...
Další čtyři fláky z podzemí české kotliny aneb dubnová várka „Demonadílky“. Tak s chutí do toho. FROM BEYOND - Sounds Of The Grave On se člověk těm našim kapelám už někdy ani nemůže divit.
Vlna amerických glam-metalových kapel osmdesátých let asi nikdy nebude patřit ke stěžejnímu programu těchto stránek, ale přeci jen ve chvíli, kdy vychází návratové dílo jednomu z čelních představitelů tohoto kdysi úspěšného hnutí...
Desítky a stovky domácích demáčů a podobných nahrávek, třebaže to není moc patrné, přicházejí stále i na zdejší adresu, a protože situace kolem nich je taková...
Séria dekonštrukčných článkov pokračuje trochu neobvykle predmetom, s ktorým redakciu Metalopolis.net spája mediálne partnerstvo a na ktorom sa priamo podieľa jeden z našich redaktorov.
James byl knihomol, miloval Rimbauda, Kerouaka, Nietzscheho, později Buńuela, Bretona a Felliniho. V době, kdy si většina jeho vrstevníků za složení zkoušky dospělosti přála auto...
Rok se s rokem potkal, tudíž přichází čas na tradiční cvičení paměti. Většina redaktorů vysekala v ledu díru a z vodní hladiny sebrala odrazy toho...
Na Slovensku a v Čechách funguje množstvo kultúrnych inštitúcií, no ako sú na tom hudobné kluby? Tento článok by mal byť prvým zo série, ktorým sa pokúsime popísať a preskúmať momentálny stav v našich dvoch republikách.
Je zvláštne, že v dobe rozpukujúceho internetu ešte toľkým ľuďom vadí absencia zošitých kusov papiera, na ktorých by sa dočítali to isté s mesačným oneskorením a ešte by za to museli aj zaplatiť.
O tom, že Kyrgyzstán tvoří především a téměř výhradně hory, už řeč byla. Koneckonců jsme se o tom, zatím jen vizuálně, přesvědčovali ihned od přistání v Biškeku.
Lovecraftiánští heraldi otevírají dveře do dalšího studeného a nepřátelského vesmíru, který vás omotá chapadly plíživých riffů a sonickými horami šílenství. Náročný, ale nesmírně povznášející hodinový boj s monstry na pomezí BM, DM a doomu.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.