Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Píše se rok 1991 a světová pozornost se upírá k Arabskému poloostrovu. Irácký diktátor Saddám Husajn svým napadením Kuvajtu rozpoutává nebezpečný válečný konflikt a USA se sobě vlastním velikášstvím přichází chránit nejen suverenitu Kuvajtu...
Jsou to již skoro 4 roky, co o sobě dala naposledy vědět tato vynikající stone-metalová formace z amerického New Jersey. Kapela s poslední studiovkou „God Says No“ z roku 2000 na dlouhou dobu ukončila veškeré studiové aktivity...
SvítáníNa počátku bylo nikoli slovo, nýbrž idea propojit středověkou hudbu s tvrdým rockem. K realizaci nápadu došlo léta páně 1994 v berlínském Franzklubu...
MOONSPELL – jeden z největších metalových fenoménů let devadesátých, kapela, která se z undergroundové smečky vypracovala v elitní zástupce metalové scény.
Brooklynskou dark rockovou formaci TYPE O NEGATIVE asi leckomu z vás není třeba blíže představovat. Jedna ze stálic temného žánru, která se v hudebním světě pohybuje již čtrnáct let...
O tom, že tvorba metalových kapel nachází oblibu v nejrůznějších světových mýtech a legendách, není žádných pochyb. Nejstarší civilizací, ze které dnes heavy žánry čerpají podněty pro svou lyriku...
Přirovnání Balkánu k sudu střelného prachu se nehodí jen a pouze na příliš často bouchající politický život na téhle doslova žhavé půdě, ale dá se stejně dobře použít i pro „horkou“ hudební produkci v této oblasti.
Tramtadadá... a už je to tady! Vážení příznivci sportu v přiměřených dávkách, vy všichni za tlustými obrazovkami poblikávajících monitorů, vítejte na dnešním fotbalovém utkání hvězd.
Polarita (ne)existence Nejmenuji se, jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař. První slova krysaře, slova, mířící k samotnému jádru postavy.
Jak již zajisté všichni vědí, MANOWAR koncem minulého roku ukončili svou aktivní kariéru a užívají si zaslouženého odpočinku. Při tom však nechtějí zapomenout na své věrné a rozhodli se...
Ještě šest staletí zbývá do příchodu Ježíše Krista, když v údolí řeky Eufratu spojí síly tisíce otroků, aby pod dohledem krutého panovníka Nebúkadnesara vystavěli honosné sídlo mocné říše Babylónu.
Krysař a jeho láska Pokud jsem na epizodě s propastí sledoval krysařovo „odtrhávání se“ od placenty mýtu a legendy, pak motiv krysařovy lásky mi poskytuje jedinečnou šanci pohlédnout na krysaře z opačné strany – ze strany postavy již svrchovaně lidské.
MANOWAR to balí! Tak taková informace se dostala přes Atlantik až k našim uším. Protože sdělení mozku MANOWAR Joey DeMaia si vzhledem ke své obsáhlosti nezaslouží umístění do sekce „novinky“...
„Sákryš, to sluníčko ale žhaví. Kdyby mi aspoň dali na hlavu studenej hadr, ale tohle roští... Au... ty hřebíky mohli taky trochu naostřit, to neni kovařina...
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.