ABYSS ABOVE, ADACTA, AHOJ, ACID FORCE, BLACK HOLE CONSTELLATION - Stručný průvodce kvalitní slovenskou hudbou v roce 2023 - díl 1
Hudba, která u našich východních bratří vyšla v roce 2023 a přežila v mých uších do dneška.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hudba, která u našich východních bratří vyšla v roce 2023 a přežila v mých uších do dneška.
Oproti bohatým měsícům září a říjen 2023 byl listopad trochu chudší. Často jsem listopadové desky rychle odkládal s konstatováním...
Dvě kapely z bývalého Československa. Dvě kapely náležící spíše do undergroundové a klubové scény.
Tenhle den neskončí dobře. Stoky už dávno přetekly. Koncentrovaný jed zamořuje ulice, kde bují korupce, prostituce, obchod s narkotiky a bezbřehé násilí.
Vzpomínání a rekapitulace jsou bezpochyby častými a vděčnými tématy článků nejen na Metalopolis. Častými a ještě častějšími...
Retrospektiva roku 2003 podruhé! Jak jsme slíbili, tak činíme. Přichystali jsme další desítku alb, která vyšla před 20 lety a na tuto jsme se pokusili podívat současným pohledem.
Svět se mění a nezastavitelný proud času ukrajuje vteřinu po vteřině z každé naší snahy zanechat po sobě něco hmatatelného.
Představení posádky, průzkum všech sérií, historie urážlivých gest, kvalita dabingu a hromada dalších věcí k probádání.
Říjen 2023 sice nebyl tak napěchovaný kvalitními deskami jako září, přesto i tento měsíc vnímám jako slušné hudební hody.
„Toto je volání o pomoc těžařské lodi Červený trpaslík! Posádka je mrtvá, zahynula v důsledku ozáření.
„I ta nejhanebnější bestie má v sobě špetku soucitu. Já však žádný soucit nemám, a proto bestie nejsem.
Poslední zúčtování s rokem 2023. Dnes s Jirzou z Kabinetu, Banánem z PROTIJEDU a Rádia Wave, Bizzim z Marastu...
Dnešní anketu zkusíme zaměřit na tu část naší scény, kde nevládnou šedý vlasy a urologické potíže.
Druhý díl bilancování. Tentokráte s Tomášem Fialou z Brutal Assaultu, Jurgenem z FORCE OF HELL, INSISTENT a SICK SINUS SYNDROME...
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.