Nejposlouchanější v roce 2023 - ...aneb co vyhodila počítadla?
Sčítání hlasů do naší tradiční Metal Valhally je v plném proudu a lze předpokládat, že po vyřešení všech protestů budou výsledky zveřejněny jako obvykle na Nový rok.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sčítání hlasů do naší tradiční Metal Valhally je v plném proudu a lze předpokládat, že po vyřešení všech protestů budou výsledky zveřejněny jako obvykle na Nový rok.
Jedna odrhovačka praví, že sliby se maj plnit alespoň o Vánocích a já tu mám jeden rest. Je jím seriál...
Po úvodu do halloweenské problematiky nás dnes čeká exkurze přímo na plac, krátká zastávka u legendárního soundtracku...
Ten slavný úvodní záběr má bezmála pět minut. V popředí stojí matně nasvícený dům utopený ve tmě.
Astronaut a psycholog v jedné osobě Kris Kelvin kráčí potemnělou vesmírnou stanicí. Chodby jsou plné bordelu...
Další porce zářijových desek měla původně obsahovat i desku "The Harmony Codex" Stevena Wilsona, ale ta nakonec skončila se samostatnou recenzí.
Je tomu již pár týdnů, co jsme zde rozbalili první z dárků k našemu blížícímu se výročí.
Jako by to bylo včera. Klasická rutina uprostřed týdne. Žádné přehrávání programů, internet nebo vypálený DVD nosič.
Září 2023 bylo i oproti celkem silnému srpnu opravdu výživné. Značnou část těch významnějších alb se podařilo pokrýt recenzemi...
Metalopolis již za pár měsíců oslaví svoje dvacáté narozeniny, resp. tomu bude 20 let, co náš web běží v plném provozu a proto jsme se rozhodli vám rozdat pár dárků.
Druhá část článku přinese zásadní zákulisní informace a především můj subjektivní pohled na film Kanibalové samotný.
Amazonský deštný prales v Kolumbii. Vlhkost vzduchu je stoprocentní. Komáři, bláto, nesnesitelné teplo.
Nashromáždilo se mi momentálně nekolik filmů, které lze tu více a tu trochu méně považovat za filmy akční. Některé jsou více válečné a realistické...
Po poněkud slabším červenci přišel mnohem výživnější srpen. S novou energií, načerpanou během BRUTAL ASSAULT 2023...
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.