Stručný průvodce kvalitní domácí hudbou 2022 - Kapitola 1. - Ve stínu jádrovin
Doteď mě štve, že jsem minulý rok tuto sérii nedotáhl do konce skončil někde v polovině. Letos to snad dám do finiše.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Doteď mě štve, že jsem minulý rok tuto sérii nedotáhl do konce skončil někde v polovině. Letos to snad dám do finiše.
Předtím, než definitivně vkročíme do klubu, dáme si ještě několik menších zastávek. Představíme si pana kameramana...
Příroda nás navrhla jako silné lovce, avšak neúprosný proud let a vývoj moderní infrastruktury již dávno degradoval naší vrozenou přirozenost.
Únor 2023 nebyl ve znamení tak velkých jmen jako v případě ledna. Kromě kontroverzních IN FLAMES - Foregone je tu jen ne příliš přesvědčivý projekt HOST Grega Mackintoshe a Nicka Holmese z PARADISE LOST.
Prudký déšť neúnavně bičuje koruny vzrostlých stromů a jílovitý terén mění v nekonečné blátivé království.
Máme toho před sebou ještě hodně. Obsazení zbylých rolí, zrod ikonické zbraně, bolestný proces natáčení...
Začíná jeho další rutinní ráno, které je prologem k další rutinní službě uvnitř malého ospalého městečka Hope.
Leden 2023 byl jednoznačně ve znamení velkých jmen a zasloužilých skupin, stačí zmínit jména jako OBITUARY, KATATONIA...
Druhá část článku je zde. Kromě historek z natáčení, rozboru filmu a zhodnocení jeho dopadu na svět kinematografie...
Na filmy se díváme, aby v nás vzbudily emoce. Holky se dívají na slaďáky a v duchu si sní, že také zažijí romantickou lásku.
Prosinec bývá z pohledu vydávání nových alb spíš takovým vyklusáváním a přípravou na další sezónu.
Dobrodružné zážitky uprostřed divoké přírody, tajemství některých speciálních efektů a tematický rozbor samotného filmu.
Pohled zpět na listopad roku 2022 přináší bohatost na slušné nahrávky především v oblasti různých prog žánrů.
Poslední listopadové dny roku 1986. V džungli poblíž mayské archeologické oblasti Palenque začíná být chladno.
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.
Daniel Cavanagh doslovne cituje svoju ex. kapelu a tento album je pokračovaním jeho poslednej tvorby. Jedná sa o príjemnú emotívnu a ľahko plynúcu nahrávku, ktorá síce nevybočuje z autorovej rady nálado tvorných albumov, ale tak nejak zahreje pri srdci.
PYRRHON svůj neortodoxně výstřední death metal plný vřískavé a disharmonické překombinovanosti možná konečně ukočírovali tak, že mi to začíná dávat smysl. Stále je to dost schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale tady již to dokážu ocenit.
Čím více "Absolute Elsewhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.