Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Adonis: Jo, Arakain jsem si tehdy taky koupil hned, Coroner jsem tehdy ještě neznal. :-)
Mě už 20 let (od doby, kdy jsem si koupil kazetu Black Jack). Dokonce mě tenkrát při prvním poslechu napadlo, jestli se snad nejedná o nějakou zvláštní cover verzi. :-)
Adonis: Připomíná, už asi 10 let, co jsem si No More Color koupil. Jinak je to boží deska (obojí - i A. i C.)
Nepřipomíná vám skladba Ukolébavka některé pasáže z Last Entertainment od Coroner?
http://www.youtube.com/watch?v=sj_eRArS-xU
Slyšel, má to nadupanější zvuk, ostatně poslechni si třeba Kolonii termitů co vyšla na výběru k 15 letům, tam je to taky remasternuté a je to plus minus to samé.
Neslyšel ste někdo nově vydanou "remastrovanou" verzi?
"byly to blbý časy, ještě že jsou pryč......"
...toliko slovy Petra Fialy. Nedokázal bych pocity z téhle metalové selanky vystihnout líp.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Vložit diskusní příspěvek