THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ještě k té francouzštině. Na mne ta samostatná komediální etuda funguje dobře, ale nesmím u toho myslet na Joyeho ze starších sérii:)
Určitě. Máš pravdu. Tam byl opravdu dobrý, ale vnímám ho tam, jako kapku uprostřed moře dalších skvělých herců.
On měl smůlu hlavně na ty sólové projekty, kde zastával stěžejní postavení. Úplně každý jeho film jsem sice neviděl, ale to, co se mi do cesty dostalo, byl vždy průměr. Matně si vzpomínám na filmy Smuteční host, Kissing a Fool (u nás vedený jako „Přatelé“, aby film asi vzbudil větší zájem) a Nula od nuly pojde. Opravdu mě zaujal jen v dramatu Duane Hopwood, ale to je přesně ten druh film, na který si bohužel vzpomene jen málokdo.
Perry měl alespoň toho zabijáka s Willisem a opravdu výborný televizní film The Ron Clark Story, kde dokázal, že není jen komediant.
Každopádně děkuji za zajímavou poznámku. Možná v budoucnu kouknu i na další kousky, kde se Schwimmer vyskytuje.
Se divím, že jsi v případě Schwimmera nezmínil Band of Brothers. Tam mi přišel fakt výrazný a skvělý.
No teda neviem, ja sa s hocijakým fanúšikom pri hláške "mi pu pu" maximalne smejem. Hneď je nálada lepšia :-)
Seriál inak kult a spolu s Dva a pol chlapa a Frasier môj TOP 3 v rámci sitcomu. Ináč momentálne opäť idem Frasiera a dovolím si tvrdiť, že v niektorých momentoch i Priateľov o dosť prekonáva. Taká 5. séria je doslova zabijácka a jeden geniálny gág vedľa druhého.
Friends
Súhlasím s recenziou, že francúzština v podaní Joeyho je maximálne trápna. Seriál je inak kult, bez problémov si pozriem série aj dnes.
Dexter
Z finále Dextera to mám podobne, ale New Blood z 2021 to predsa len napravilo a myslím, že to uzavreli viac ako obstojne.
Priatelia šli úplne mimo mňa, ak 20 minútovka so slovenským dabingom, tak jednoznačne Frasier. V originále potom US The Office a trošku neprávom opomínaný Parks and Recreation.
Inak veľká vďaka J.Rose za tieto články, vytvoril si mi už návyk a pokiaľ nič nové v sobotu nenájdem, mám abstinenčné príznaky.
Ešte, že je tu taký rozsiahly archív kvalitných článkov ;)
Shnoff: Žádost dostal již ráno, čerstvě se navrátivší Rip. Přijal ji, schválil a k Vánocům si přeje článek na Tři oříšky pro Popelku.
Jaké volno? Kdo Ti to schválil?!
Patras: O tom nepochybuji. Každý fenomén má své velké publikum a také malou skupinu odpůrců či jedinců, kterých se víceméně vůbec netýká. Myslím, že je to v naprostém pořádku:)
Já zase nikdy nechápal oblibu Gilmorových děvčat případně Hru o trůny. Jop, Seinfeld je kvalitka.
Tento víkend volno, příští něco trochu náročnějšího. Myslím, že zrovna ty budeš nadšen, tak uvidíme:)
Přátelé šli vždycky mimo mě, to takový Seinfeld je jiné kafe :)
Joeyho francuzstina je top aj po viac ako 20tich rokoch :). kedysi som nedal na Priatelov dopustit, ale istu dobu uz radsej (ak mam chut na takyto druh zabavy) uprednostnujem Frasiera.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek