Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Strhující drama, které mi rozhodně nepřipadalo dlouhé, a to hlavně díky excelující Sandře Hüller, ale i Milo Machado Graner v dětské roli předvedl, hlavně v závěru, parádní výkon. Film skutečně zanechal intensivní zážitek, asi proto, že to soudní grilovaní opravdu vymetlo, co se dalo. Hlavní hrdince jsem fandil, věřil jsem jí. Nechtěl bych být v její kůži. Stejně tak jsem věřil, že rozsudek bude odpovídající důkazním faktům, nicméně povědomě jsem z atmosféry tušil něco neočekávaného a špatného, tohle film dokázal.
J. Rose, opět díky moc za tip.
Za mě nesmírně zajímavý film. Nebál bych se jej označit za film roku 2023. Soudní dramata můžu a tohle je rozhodně jedno z nejlepších. Navíc další rozměr filmu dodává pitvání manželského soužití.
On možno v trucovitom amoku vyskočil z okna sám. Bol to silný film s mnohými nejednoznačnými vrstvami. Jeden z ťahákov minulého roka.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Vložit diskusní příspěvek