Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pochopeno, opraveno. Díky za upozornění!
screenshot
https://postimg.cc/PvWsj7CK
napr. klik na Scott Stapp, alebo Hyperdontia
Na jaký link klikáš? Nějak asi nerozumím:-)
Jasne, ale je to specificke prave z toho shoutboxu, ze to presmeruje nespravne, na nejaku inu recenziu a nie na UserRateAlbums
A v tomto případě se jedná o album, které recenzi ještě nemá, tudíž to přesměruje na UserRateAlbums
Protože album už má i recenzi a tudíž se primárně hodnotí pod recenzí.
Ked som v shoutboxe a odtial si chcem pozriet hodnotenie v "DISKUSE A HODNOCENÍ" tak ma presmeruje
napr. na:
https://www.metalopolis.net/UserRate/1872/
namiesto
https://www.metalopolis.net/UserRateAlbums/1872#discTop
jo v diskuzních fórech. Mám ten skanzen rád. :D
jako v diskusních fórech? asi bych se neměl přiznávat, ale to jediná část webu, kterou jsem netestoval:-) Fóra používá pár posledních přeživších, ale podívám se na to:-)
Všiml jsem si dalšího bugu, nejde listovat ve fórech pokud se chcete dostat na jakoukoliv jinou stránku fóra než tu první, hodí to zpět na výčet diskuzii.
Díky za pochvalu a věřím, že odteď se surfování na MP stane mnohem příjemnějším! S těmi kapelami do fitrování - popřemýšlíme, momentálně to však nebude priorita.
Moc se vám to povedlo. Je to praktický a vkusný. Kdyby šlo v "albech" filtrovat i podle názvu kapely, tak skoro dokonalý. Jasně, můžu si to najít i v obecném vyhledávání.
Carousely ještě dost používáme v mobilním webu, ale trochu jiné, než v tom starém:-)
Hodnocení jsou teď vidět přímo nad formulářem hodnocení v detailu alba.
Opravdu pěkný. Lepší, než ta verze 2018, alespoň za mě - automaticky se posouvající carousel je zrůdnost, která si zaslouží zmizet v propadlišti dějin :-)
Jen jedna věc - na profilu alba nikde nevidím hodnocení čtenářů. Je tam jedno vybraný (asi náhodně), ale na kompletní seznam jako v případě recenzí nikde odkaz nevidím.
Díky. To jsem rád, že už to šlape. Když ono je to těžký. Tyto věci se většinou nedělají za peníze, takže pokud (například Metal archives) nemají ve svém okolí někoho schopného to předělat, tak mají prostě smolíka.
Máš to super, Dalasi. Ještě před pár dny mi na mobilu (Android + Brave) vůbec nešlo načíst v podstatě nic, ale už je to evidentně dobrý.
Líbí se mi, že k vašemu sebe-uvědomění, že redesign je existenční nutnost, došlo už před rokem 2018. A mezitím metal-archives stále v roce 2024: https://www.metal-archives.com
Šílený. :D
Mozem potvrdit, ze som prihlaseny od vcerajsieho vecera, vdaka.
Chyba odhalena a snad i vyřešena
Prihlasit trvale pouzivam stale. Tak som tomu dal hodinu, a musel som sa prihlasit nanovo.
Myslim, ze to nefunguje podla ocakavani, pozriem sa za hodinu ci som este prihlaseny alebo nie.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek