Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
moja 6tka
1) BRUTUS - za vydarene stylove odbocenie, za krasnu atmosferu a melodie
2) DEICIDE - za dokonale prevedenie death metalu
3) SPIRITBOX - za najvtipnejsie uvedenie skladby ("this song goes out to the guys that piss in the urinals"), za pekelny chcankovy smrad pri vyberani "raketiek" pocas setu
4) TERRORIZER - za Vincenta a Sandovala na jednom podiu
5) SEVERE TORTURE - za moznost konecne vidiet tuto legendu
6) SKELETAL REMAINS - za hostujuceho bubenika, ktory bol schopny doletiet na poslednu chvilu a naucit sa za 24 hodin cely set, respect
U mna: Brutus, RedFang, Deicide, Antelogos v KAL stage a Hatebreed
Hellhammer
Tom Warrior král fesťáku ??????
Exodus aj Armored Saint vynikajuce koncerty v Bratislave - hovoril som si, ze oba budu na Brutal Assaulte silny zazitok. :)
Mně pobavil i Sylosis.
Překvapení dne jednoznačně Diskord. Checknete náš instagram, jsou tam videa v ig stories z většiny kapel.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Vložit diskusní příspěvek