Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Daveyy: To bych zase netvrdil. Na druhou stranu nemůžu oponovat, protože jsem to demo neslyšel.
To víš, Newsted. Čest jeho památce.
No nevim. Ale teď trochu odbočuji dostalo se mě do ruky první demo Flotsam a Jetsam a docela mě vzalo jak kluci váleli v 17 letech. Takový thrash tady do dnes nezahraje nikdo.. Bohužel.
To je pravda, ale např. zrovna bootlegy Iron Maiden z poslední doby mají zvuk už jako oficiální nahrávky. Já je docela vyhledávám.
Mě bootlegy odrazují právě tím hrozným zvukem.Na to nemám nervy i když to někdy může být zajímavý.Bohužel některý živáky od Maiden mají zvuk jako bootleg třeba The Real One nechápu že to pustily do světa.
Zrovna se mi dostal do ruky bootleg maidenů z roku 79. To je síla. Škoda, že zvuk je tak hrozná prasárna. Opět s tebou souhlasím. Mně se ale DiAnno líbil. První dvě desky maidenů má moc rád. Hlavně debut. Phantom Of The Opera a Remember Tommorow jsou skvosty, na které nedám dopustit.
Diamo - Blaze
Já bych řekl že Diamo nebyl lepší zpěvák než Blaze.Tehdy ještě psal Harris pěveckou linku níž tak se tam Paul tak nedusil, ale u Blazeho ho nutily zpívat po Brucem a on na ty výšky prostě nebyl stavěný.Že je dobrý pěvec se následně ukázalo na solo dráze. Ale jeho desky u Meidnů mám taky rád.
heavy machina:)
Tak tenhle živák mě dostal do kolen! Blaze je borec. U Iron Maiden mi nikdy nevadil, i když Paul a Bruce jsou přece jenom zpěvově výš. Skvělá heavy mašina!
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek