THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Daveyy: To bych zase netvrdil. Na druhou stranu nemůžu oponovat, protože jsem to demo neslyšel.
To víš, Newsted. Čest jeho památce.
No nevim. Ale teď trochu odbočuji dostalo se mě do ruky první demo Flotsam a Jetsam a docela mě vzalo jak kluci váleli v 17 letech. Takový thrash tady do dnes nezahraje nikdo.. Bohužel.
To je pravda, ale např. zrovna bootlegy Iron Maiden z poslední doby mají zvuk už jako oficiální nahrávky. Já je docela vyhledávám.
Mě bootlegy odrazují právě tím hrozným zvukem.Na to nemám nervy i když to někdy může být zajímavý.Bohužel některý živáky od Maiden mají zvuk jako bootleg třeba The Real One nechápu že to pustily do světa.
Zrovna se mi dostal do ruky bootleg maidenů z roku 79. To je síla. Škoda, že zvuk je tak hrozná prasárna. Opět s tebou souhlasím. Mně se ale DiAnno líbil. První dvě desky maidenů má moc rád. Hlavně debut. Phantom Of The Opera a Remember Tommorow jsou skvosty, na které nedám dopustit.
Diamo - Blaze
Já bych řekl že Diamo nebyl lepší zpěvák než Blaze.Tehdy ještě psal Harris pěveckou linku níž tak se tam Paul tak nedusil, ale u Blazeho ho nutily zpívat po Brucem a on na ty výšky prostě nebyl stavěný.Že je dobrý pěvec se následně ukázalo na solo dráze. Ale jeho desky u Meidnů mám taky rád.
heavy machina:)
Tak tenhle živák mě dostal do kolen! Blaze je borec. U Iron Maiden mi nikdy nevadil, i když Paul a Bruce jsou přece jenom zpěvově výš. Skvělá heavy mašina!
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek