NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ach, to jsem netušil, že zde narazím na tolik vyspělé pány psychology, už se mi tu dokonce někdo vrtá v nesnesitelném jádru...
Jestli vám moje příspěvky přijdou natolik podivné, že se snažíte komentovat jejich formální stránku a označujete je za "internetový exhibicionismus", možná tu není vše úplně v pořádku. Nevidím jediný důvod, proč bych měl mít za cíl padnout vám do vašeho moudrého oka větami o třech ne moc dlouhých slovech. Pro mě je tento způsob vyjadřování vcelku přirozený a nijak výjimečný.
Udělat si srandu sám ze sebe není problém, ale musí to mít úroveň, která zaručí, že výsledkem nebude trapné ticho vyplněné jen občasnými výkřiky štěstím vířících kritiků v blažené extázi . Parodie jsou vynikající věc, ale, pane Imohtepe (nebo jak zní Vaše ctěné zmotané jméno), musí se to umět.
Svoje příspěvky bych se neodvážil označit za humorné, ale například hlavně ten první měl vzbudit odezvu, což se nakrásně povedlo a nepovažuji tudíž svoji reakci za "přehnanou". Očividně se ukázalo pouze to, co jsem čekal, že se za tím vším skrývá - máte pouze odlišný vkus a vystavujete to patřičně na odiv. Jelikož je hádání o vkusu naprosto zbytečné, považuji tuto... hmmm... diskuzi za uzavřenou. Pokud by se ovšem někdo nechtěl svěřit s další z mnoha zázračných myšlenek.
Mimochodem, pokud tu všichni včetně autora plivou na ty dva inkriminované články, vyvstává nutně otázka, proč tam ještě visí.
vike: se bran sakre... me to urazi!!
to je vikouš tak hubenej jo? :)
nejde prece jen o hmotnost ale hlavne o ty dusevni hodnoty a jejich vahu
3x VIke by těch 150kg asi dalo :)
russel: já myslím, že dohromady bysme se na těch 150 kilo dostali:-)
Marigold: já nemám uhry...mám akné
kral.bramborovych.lidi: no nesplňuji ani jednu z tvých mír :)))...bohužel a bohudík :)
dalsich 10 kg jsou mastne vlasy
Ano, ale minimálně 80 kg tvoří uhry.
Těžká jízda.
russel: to jsou takzvaný internetový míry, že?:-) Každej, kdo vyhrožuje fyzickým násilím přes net má minimálně 2 metry a 120kg:-)
já se teda takym hlásím...váhová kategorie 150 - 160 kilo
coz naznacuje ze se nehodim do bojove linie, ale rad prijmu roli ostrelovace
tak ja se hlasim... vahova kategorie 55 - 60 kilo
obecne: boolean warrior
marigold aneb true warrior :)
Až budou ležet na zemi, začnu do nich kopat...
pak jsem se v tobě nemýlil :-)
Manatar: Nej, já se za ně schovám a budu pokřikovat sprosté nadávky :o)))
Mari: i s tebou ? :-))))
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek