THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hm unconcern som este nepocul...
jimi: jasne...myslim, ze mam celkom prehlad o slovenskej scene, aj ked som urcite este vsetko nepocul:) Snazim sa napriklad aj tu na MP zviditelnovat SK scenu svojimi recenziami. Napriklad v blizkej dobe pribudne novy Nostrum - Eye Am.
arrow> ...ja netvrdím, že to nie je subjektívna vec, alebo nehovoríš pravdu, alebo čojaviemčo. len som chcel len vedieť, čo si všetko slovenské počul, pretože akiste uznáš, je rozdiel niečo tvrdiť, keď človek počul 1-2 veci, alebo má toho napočúvaného viac... a keďže neviem, ako si na tom ty, tak si to chcel zistiť...
jimi: tieto veci som samozrejme pocul a je to subjektivna vec, preto som tam napisal, ze pre mna(osobne) Technicky su na tom s Nostrum mozno srovnatelne, ale ten subjektivny pohlad a to, ze mam rad extremnejsie veci mi robi Wayd blizsim. Niekomu moze vyhovovat viac Nostrum, alebo trebarz Caress..nic to nemeni na tom, ze su to vsetko instrumentalne velmi vyspele veci
Ad Arrow a NOSTRUM... Počul :o)
http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=929
Sonduj sonduj a nenech se rusit:-))
...ja len sondujem, koľko toho arrow zo slovenskej scény počul, aby som si vedel ja urobiť názor na jeho názor...
To uz je spis hodne o subjektivnim pohledu na vec.
kontrolná otázka
arrow> "Pre mňa je to jednoznačne inštrumentálne najvyspelejšie dielo aké slovenská scéna vyprodukovala." kontrolná otázka, arrow, počul si unconcert, dreams, aeneas, caress či nostrum...?
Jo jo, je to vyborna deska. Od Barriers dalsi krok smerem vpred.
VUVR a WAYD moje 2 najoblubenejsie kapely z byvaleho CS.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek