THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je to zabava
Souhlasism s Louzou a to i s hodnocenim !!!!!
Je to hlavne zabava, proc ne. Heeeavy Metal moc neposlucham, tak proto nemam problem s tim, ze je nekdo kopirka tohohle atd... Proste to na me nekdy prijde a koupim si nejakou fistulku a je to, presne pripad tohohle CD. Navic musim rici, ze me potom ty CD bavi celkem dlouho. Usmevne se mi take zdaji doporuceni, jak se takovyto forma zpevak muze zahazovat s touhle kapelou a to proto, ze kdekoliv by tenhle borec zacal pet, tak to bude vzdy automaticky prirovnavane bud Halfordovi nebo Dickensonovi, protoze o techto ten hevik preci je.
Ne, že bych byl nějaký true metalista, ale jejich nová deska Seven Seals mě opravdu velmi příjemně překvapila. Primal Fear jsem bral dycky jako plagiát Judas Priest, ale tady se myslím docela vymanili. Má to správné grády a hitový potenciál.
Defender of PF
No, ja bych Devil`s Ground zaradil hned na druhy misto za Nuclear Fire. Jak zde nekdo pise, své fanousky si urcite najde a malo jich taky nebude, kazdopadne ve mne maji o jednoho vic. A proc ne, co by jste jeste v tomhle stylu chteli vymejslet. Ralf je fakt Halford made in Germany a jeden z nej zpevaku v tyhle heavy branzi, alespon pro me.
P.s: Sakra Hammerfall se mi taky libi a dost lidi na nej nadava, tak proc ne Primal Fear.
HAIL!!!
Darkmoor"Takže předně - vůbec se donutit a proposlouchat se až nakonec téhle desky je nadlidský výkon!"
.....to sem taky chtěl napsat - ale nechtěl sem ze sebe dělat supermana :-)
jj, zrovna dneska ráno mi v hlavě hrála úžasná "The Spirit" a až mi tak nějak bylo líto, že už se nejspíš od Ralfa něčeho podobného nedočkáme. Určitě ne ve spojení se Sinnerem a comp.
Primal Fear
Zdravím, chtěl jsem poukázat na rozdílnost recenzí tady a ve Sparku, ale už jsem byl předběhnut, takže nic:) S recenzí naprosto souhlasín.S Mildou také sohlasím, že tvorba Gamma Ray s Scheepersem nemá chybu!!Já osobně jí mám radši než novější věci. Alba jako sigh no more nebo insanity and genius jsou opravdové klenoty. Ale k tim Primalům. Myslím, že tam v dnešní době není takový potenciál aby notočily lepší desku. Dokonce bych řekl, že čím novější album tím je horší. Škoda,že zpěvák tipu Ralfa je zakopanej v takovéto průměrné kapele.
Opravdu je až smutné jak je už od úvodního výkřiku cítit ta snaha o ten "pravý" Judasovský metal. Naslyším nic než napodobeninu, možná místy slušnou, ale napodobeninu.
Možná ne prašť jak uhoď, ale zbytečně podobné určitě. S Mildou souhlasím.
Primal Fear
Bohužel jsem tohle album zatim neslyšel takže nemůžu posouti každopádně jsem na něj četl dvě recenzte jednu ve Sparku a jednu tady a obě se dost zásadně liší...
Každopádně nemyslim, že by Judas a Primal FDear byli prašť jako uhoď.....
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Vložit diskusní příspěvek