Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Velmi dobrá hudba .)
absolutny suhlas s recenziou susperia je dobra zaujimava a nenudi takze 8 bodov opravnene a bezdebaty
Mno u prvni pisnicky(tam je to nejmarkantnejsi) se mi zda ze ma hlas respektive ze si "hraje" s hlasem jak Hetfield na reload..:-)..a treti uvodni fiff je ze Sepultury- Schizophrenie nevzpomenu si na nazev skladby.
Arrow:no tak aspon neco.na minuly radovce Vindication byl taky jenom jednou v Anguished scream.
Vike: coz o to,Susperia je nazivo bestialni..
pokial si dobre pamatam a zachytil som to dobre, tak "blastbeat" tam je len jeden a to v "The Coming Past"
Ja je videl 2001/02 a prisli mi v poho, tim spise jako support manekynu z Dummy Burgir
Dalas:ano to je presne ono:))
vike: susny?ted nevim co si tim myslel:)bud sou slusny,a to teda na koncerte nejsou, pac tam rvou a nadavaj a slusne se nechovaj.A nebo susny od slova suchy a to taky nejsou,pac jak tam furt pobihaj,tak sou zplaveny a zpoceny jak prasata...
A kluci sou susny i zive ...
Blastbeaty? To je zkrácený výraz pro "Pičo to musí hnětat!"?
tak sou tam jeste vubec blastbeaty nebo ne?Nebo ze by jenom v jedny pisnicce? :)) Ja ty Tjodalvovy bici zeru...
PANZERFAUST dech nedošel, ba právě naopak, tetralogii "The Suns Of Perdition" totiž uzavřeli zcela triumfálním způsobem. Komplexní, chytře poskládaná deska, která vrcholí ve své druhé polovině. Takové "The Damascene Conversions" se prostě nejde nabažit.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Vložit diskusní příspěvek