Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Prej na ne nejakej "duchovni" magor vydal fatwu :o((
jestli myslis Mabool, tak bych rekl, ze prevazuje cistej zpev.
slyšel jsem dva songy a jsem totálně nadšený z téhle brilantní kapely.jenomže nejsem zrovna příznivec guturálních zpěvů a tak jsem se chtěl zeptat, jaký vokál na desce převažuje čistý nebo growling?
Laura ji ma velmi rada..hm..
MABOOL
Nemuzu si pomoci, tohle je fakt deska roku a mozna dekady... Slysel jsem to uz tolikrat a porad me to uchvacuje... Jo, tohle tu na metalovem trhu chybelo... Tematicka alba dokazou byt nekdy fakt uzasna (Naposled me tak dostal "Seventh Son..." od Ironu...)
mabool vyslo jako 2cd na druhem cd jsou zivaky..,acustic life' velmi zdarile a predelavka PL mercy
..pochvala
..musím pochválit tento profil kapely a její historie po kterém jsem dlouho na netu pátral..
Deska Mabool je pro mě jasná jednička v tomto roce..
uff...to je recenze?...:o)..Klepeto?
ja jsem mel pri cteni teto recenze neco jineho nahore
Fakt palec nahoru za tento clanecek.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Vložit diskusní příspěvek