THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
to ano, vyšel před 16 lety a tehdy udával směr, ale i čistě jako poslechový zažitek to je slušná deska. Nepatřím k těm, kteří oslavují nějakou desku jenom proto že je "kult", třeba Burzum jsem dodnes nepochopil a asi ani nepochopím, přesto že se o to čas od času pokusím, je to pro mě celkem nezajímavá muzika, Gorgototh dá se říct to samé, ale třeba ten Deathcrush se poslouchá vcelku dobře. Samozřejmě, vyjít dnes, asi by dostal hodnocení tak 7/10 a považoval bych to za adekvátní, ale i to 7/10 je už nadprůměr. ROU patří tak na 5/10. Typický průměrm, nevyčnívají ani nahoru ani dolů.
akurat, ze "Deathcrush" vysiel 16 rokov pred tym.
pochopitelně překonávají v ne zrovna lichotivém slova smyslu.
Rites of undeath znamená "Obřady nemrtvosti" a je to klišovitý, leč k téhle hudbě padnoucí název. Kapelu bych tak nekritizoval, pravda žádná díra to black/deathového světa to není, ale ani to neurazí. Připomíná mi to v něčem Mayhem z období "Deathcrush", ale Mayhem na této nahrávce znějí spontánněji. ROU se možná až příliš snažili skládat, kdyby si prostě představili určitou situaci, třeba to rituální znásilnění, a vysázeli tam to, co je v tu chvíli napadne, udělali by lépe. No a texty no comment, překonávají i Gorgoroth.
eh..........
Genghis Khan: Při vší úctě, trhni si levou zadní, fešáku.
Marigolde, nechovej se jako idiot...
Takže to vlastně znamená --- ŘITĚ NESMRTÍ?
Texty jsou celkem plitké ale angličtina v nich užitá je fajn. Jen tak dál kluci.
Nesmrt vole :-)
(Od "nesmrdět")
Texty jsou vážně perla na perle :o)))
Mimochodem, vysvětlí mi někdo, co je to "Undeath"?
a ostatní texty jsem četl - jen Fate´s Master je obstojnej
at se ostatní přesvědčí sami
http://rou.hellsbells.cz/texty.html#ritual
a jen dodám - to jsou všechno mé vlastní názory -
nikomu je necpu
já přeci necitoval - jen sem napsal:
text typu"....."
Jen tak mimochodem Mildo, ty soudis texty kapel dle jedny vety (sloky)? Kdyz pises recenzi a zminujes se o textech, tak:
1) si nevymejslej (o kozlovi neni v textu ani zminka:)
2) text si precti celej (mozna pochopis jeho smysl)
3) precti si i ostatni texty
A budes-li mit i potom stejnej nazor, tak my teda zmenime nazev kapely na Rites Of Love (nebo HIM?) a zacnem psat treba o lasce ... :)
a na DC++ eMule nebo jine podobne sracce?
a na Ebay?
No pokud vím tak se to dá koupit na jejich webu...
to by eledhel ten demac museli nejdrive sirit.) Oni na to serou, pro ne to konci tim, ze je to nahrany, ale udelat obaly a pustit to mezi lidi, to ne.)
Když už jsme u Eledhel, uvítal bych recenzi na jejich novej demáč-myslím, že na sobě slušně zapracovali
pro black terror by měla být nějaká speciální kategorie...
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Vložit diskusní příspěvek