THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
To je mi hovno platý, když z toho pak nic nemám já:) Ale je pravda, že mockrát se na to asi dívat nebudu.
To víš, Gaahl z toho chtěl taky něco mít. :-)
Hmm, jenže ti borci, co to udělali v klipu, Gorgo, tam kromě děvek dali i nahýho borce, to už teda nic moc ...
na nahý děvky na křížích nemá nic
Hele Pandové ten paint stejně dotáhli k dokonalosti a bez šminek :) Navíc pusťe je na pódium plný bambusu a předvedou ještě lepší show a i bez nahejch děvek na křížích :D
A jako hodně dobrý mi přišly taky omalovánky Dodheimsgardu na Brutalu - Thrawn vypadal opravdu hnusně a Khvost, jak světélkoval a přitom se škrtil tím páskem, to působilo fakt negativně. A bez formiček.
Vike: Tys pojmenoval to, čemu se řada nepříliš nápaditých kreslířů a vybarvovačů brání. Je přece jasné, že existují tři druhy omalovánek - Corpse Paint, War Paint a Bear Paint. Ovšem medvídci jsou podstatně roztomilejší, než někteří ti malovači, co jim to nejde a nevypadají ani jako Satan a dokonce ani jako Čertík Bertík (viz komické pózy a žuté zuby Abbatha ve videu Blashyrkh. Naopak hodně uvěřitelní byli třeba Satyricon v Mother North, kromě toho, jak si Satyr hraje na upíra, jinak ale v rámci stylu všechna čest!
NECROZOO PAINT
A ako by si nazval a kam by si zaradil cb 'kresbu' Pandy?
Od Veci
Článok chce byť asi vtipný ale akosi sa nepodarilo. Môj názor je že pomenovanie WAR PAINT sa dá aplikovať na malovanie ktoré kopíruje to bojové malovanie kmeňov alebo malovanie na poctu démonov viď kapely ako Immortal, Dark Funeral (okrem Kaligulu :P) a podobne. Hovoríme teda o paintoch s výrazným kontrastom a jasnými líniami medzi čiernou a bielou. Druhé pomenovanie je CORPSE PAINT. Ako názov hovorí má navodiť mŕtvolný vzhľad. Myslím že vrcholu dosiahol v tomto Legion (ex Marduk) alebo tiež spomínaný frontman z Dark Funeral. Teda žiadne sexi krivky ako cez šablonu ale riadny bordel na xichte navodzujúci prehnitý face. Mne osobne sympatickejšie ako War Paint ten fakt občas pôsobí šaškársky a môže si ho dovoliť len pár kapiel ako Immortal a spol lebo tí si už môžu dovoliť čokoľvek pri ich statuse ;-)
Ale svoj účel splnil, viď komentár Martina L. v Aréne.
súhlas, toto je jeden z najhorších článkov aké som kedy čítal. Toto nie je ani vtipné, ani zaujimavé
Jenomže pan Allegor se snaží alespoň něco sdělit, kdežto autor tohoto článku tady mele totální ptákoviny... navíc dost nevtipným způsobem.
Však jo, já to tak beru.
Víš Allegore ono je to relativní, pro Tebe je píčovina tento článek, pro jiného zase Tvoje výlevy, pro dalšího obé...
Já to neberu vážně, jen říkám, že to je pěkná píčovina, která ani není bůhvíjak vtipná.
A co to nebrat tak smrtelně vážně?
A poslední poznámka - hluboce se oonlouvám všem dreckusoidům: Pokud by hudebník hrající black metal nebral svoji muziku aspoň trochu od srdce a dělal jenom čistou šaškárnu, vyjde z toho neskutečně trapná fraška. A tím "brát to trochu vážně" nemyslím, že hudebník zabíjí malé děti, vloupá se do chlévů aby souložil s kozly a každou neděli zapálí jeden kostelík ani že takové věci vykřikuje. Mám na mysli určité estetické cítění, záliby a emoční náboj. A pokud jde o šaškovské maskování - tím proslul třeba i Michael Kocáb, jestli on to nedělal proto, aby zakryl, že vůbec neumí hrát a skládat.
Jo a zajímalo by mě, proč se Louža stejným způsobem nenaváží do motorek u heavíkářů. To není trapná póza?
Probůh, tohle je tak neskutečně trapný článek. Slyšel autor vůbec někdy hrát třeba Emperory na prvním demu? jasně, byla to jednoduchá muzika, ale Ihsahn byl už v té době velmi kvalitním muzikantem. Viděl jsem s ním rozhovor, kde mluví otom, že si v té době doma pro zábavu a jako cvičení hrál skladby Iron Maiden. To samé ale třeba i Qurthon - už jeho první deska ukazuje, že ten svůj black´n ´roll si v pohodě zvládá zahrát a rozhodně dosahoval muzikantské úrovně Motorheadů a podobných. Nemluvím třeba o Abbathovi, který se v průběhu existence immortal vystřídal na base, bicích i kytaře a všechno zvládal velmi slušně, takže to asi taky nějaký muzikant bude. A už ani trochu se mi nechce rozebírat bubeníky jako Frosta, Tryma, Horgha, Hellhammera nebo Vyla a dokazovat Loužovi, že ti kluci opravdu měli talent a uměli hrát i v ranných obdobích jejich kapel.
Kromě toho, spousta kvalitního blavku žádný warpaint nenosí. Ať se s tím článkem jde vážně zahrabat.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek