Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
https://www.youtube.com/watch?v=rZbDKIWkUcg
nezní vůbec zle :-)
GLORIA?
Po nasledujucom albume GLORIA by :
optimistal poznamenal " nabuduce bude lepsie"
pesimista dodal " premrhany talent kapelky "
a sadista?
ten si uz lesti sekacik na lad spolu so spanielskou cizmou a zahadnym usmevom sa zakrada za Andy Schmidtom, Rajk Barthelom a Jens Maluschkom...
:-)
heh, tak nejak som si predstavoval aby znel posledny album SOAD
njn. Znáš to o tom starém psovi a nových kouscích... :-) A to se fakt snažím! Ale nějak se mi hudební vkus mění pomalej, než probíhající trendy... :-)))
zajímavé, přesně tohle jsem čekal, něco to o tobě vypovídá, jsi čitelný jak slabikář (kapitola o našem zemědělství :-))))
Tak zatím zvítězil se svým vkusem Louža...
Marigold - gratulace k pěknému druhému místu. Bylo to "o prsa"... ;-)
no co, jedno album vyhovuje více Loužovo nevkusu, druhé Marigoldovo vkusu, mě se líbí alba obě, každé ale z jiného důvodu :-)
No no, nikdo tvůj vkus vedle Loužova nedává. :-)))
Asi by to bylo na delší vysvětlování. A to sem do avenue nepatří... ;-)
Loužova pravda je tak chlupatá, že jí znají i v Podolí, čili se v metalu vyzná. Beru zpět, co jsem napsal níže.
:)))
dat tvou pravdu proti jeho Pravde :-)
Větší urážku mi nikdo nikdy nenapsa. Dát můj vkus vedle Loužova :o(((((((((((
Díky hoši za dobře míněné rady. :-) Většinou se tu řídím zrovna vkusem vás dvou... :-))) Takže si budu muset vybrat a po prvním poslechu musím víc souhlasit s Loužou. Snad to bude časem lepší.
Nenech se ovlivnit. Nová deska je dobrá, holt u některých končí na předsudcích o německém metalu, což je taky mimochodem pojem... Ve skutečnosti se jedná prostě o moderní tvrdou muziku, která má s německem společnou zejména píseň LAVA, která je parafrází RAMMSTEIN. Podle mého je to deska kvalitativně na úrovni debutu.
Black : nedělej si násilí. Budeš akorát zklamanej. Věř mi. Já debutové album objevil jako první v záplavě novinek a hutně ho na MP prosazoval. Bohužel jsem byl taky první kdo slyšel tu novou blitku. Strašný. Něco tak dementně helmutskýho jsem neslyšel už dlouho...
Novinku jsem ještě neposlouchal. Zatím se kochám prvním albem a je to MEGA!
Tak to jsem teda zvědavý, co řeknete na Gloriu :-)
.mubla ylevks tkaf ot ej, jJ.
[45:22 6002.2.32] ysioN - yzzO
.mubla ylevks tkaf ot ej kaniJ .ilabirp ot it anzom ,icinarhaz v ejupukan odk ,idur ,nroht anzom - aksnevolS ez ohoken tatpop es sukz ehard tsod 3oidua ic ugolatakcisum an ot ej enm eldop yzzO
Noisy
Ďakujem veľmi pekne.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek