THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
zmatlo me : " hraje klacíkama na prkno " . . . prknu se spis podoba Chapman Stick nez klasicka basa, chytroline :o)))
Louza: no ja som to pochopil (ini evidentne nie), len som ti chcel upresnit ako sa to vola .... :-)
Správně, já si to tu píšu jen tak hala bala...Levin skutečně klacíkama hraje jen na normální basu. Na Stick hraje buď jako na normální basu, nebo takovou tou technikou jak na krku sóluje a dole si dělá doprovod, a nebo smyčcem.
klaciky a Chapman Stick jsou prece neco jinyho. Klacikama T. Levin pokud vim hraje na obyc basu, kdezto Chapman Stick je dotykovy / priklepovy nastroj - tzn se na nej hraje vetsinou obouruc hammeringem, ale samozrejme lze i jako na klas. baskytaru.
asi chcel Gabriel vyzerat najkrajsie, tak najal len plesakov ... :-)
Jo, je to pravda. Takřka všichni jsou tam plešouni :)
Rakva : No já tam chtěl původně podle selského rozumu napsat, že hraje klacíkama na prkno :) Ale byl bych pak zase obvňován z neprofesionality a mlžení informací...
To bude urcite pecka. Je pravda, ze cela kapela je plesata (asi povinne) ???
Btw. hybrid basy a kontrabasu (nie tak uplne) je Chapman Stick.
ked on nechce hodit kamenom, mozem ja???
:)
:-)
Ne,ne ne. Nezahrávej to do autu rejpale :) Dobře tak já ti poradím, ještě není mat. Ještě můžeš táhnout na pole s diskografií ze které ač je sólově studiově kompletní, jsem nedůsledně vynechal všechny živá alba, což mi teď můžeš velmi efektivně omlátit o hlavu. Ani se nebudu moct bránit. Šutr sem ti dal, tak házej...
hlavne ze je mir :)
Ano to jsi opravdu přehlédl. Jelikož předpokládám u majitele DVD přehrávače jistou znalost problematiky a trendů této technologie, považoval jsem za degradující vysvětlovat, že nejrozšířenější současnou normou prostorového zvuku je právě tebou zmiňovaný 5.1. DTS bývá nadstandartem a proto ho ve verdiktu uvádím. Stejně jako poměr 16:9, který bývá anamorfický. Již z podstay věci plyne, že DVD (Digital Versatile Disc) může nést jakákoli data, což v našem případě čítá i data obsahující video sekvence. Držel jsem se tedy konvencí, nutných pro psaní recenze k filmovému materiálu. Vzhledem k tomu, že tento záznam není zrovna zadarmo, jsem nepovažoval za vhodné v recenzi vyzrazovat všechny jeho taje jakými jsou třeba Nusrata Fateh Ali Khan, nebo případní Gabrielovi speciální hosté, abych čtenáře nepřipravil o prožitek z prvního shlédnutí.
sorry ze jsem prehlidl 5.1 DTS, 16:9 anamorficky obraz, resp Nusrata Fateh Ali Khana ...
Technické parametry zmiňuji ve verdiktu, který jsi předpokládám velmi pozorně četl, házíš-li kamenem. Letmé slovo o bonusech (taktéž ve verdiktu) je ošizeno proto, že na DVD v podstatě žádné nejsou. Otázka je proč. Osobně si myslím, že díky již zmiňované délce koncertu se na nosič prostě nevešly. Gabrielův komentář k turné a pár fotografií z objektivu Tonyho Levina nepokládám za plnohodnotné EXTRAS ale za naprostou nutnost v rámci nepsané DVD slušnosti.
btw diskografii jsi bral kde?
ale vsak pohoda, na hudebnim DVD prece nejake EXTRAS, BONUSY, format zvuku atp nejsou vubec dulezite ... hlavne ze louzicka zabodovala 'recenzi' o nezpochybnitelne kvalitnim hudebnim pocinu ...
Vike : Omlouvám se. Příště Ti na úvod do recenze složím báseň. A protože tě mám moc rád, dovol příteli drahý, můj bych teď skutečnost tu napravil :
Oh, ty můj malý mudrci,
přijď mezi nás,
sejmi svou kapuci.
Oh, ty moudrý bratře
zjev pravdu tu jenž srdce zapře.
Pravdu tu
jež v duši hloubi máš
žes velký kretén,
...ale náš.
plesaty sedivec - to je co? ... kdyz pominy Louzuv specificky sloh a prsitup, tak bych od recenze DVD cekal i neco jineho, nez jen suche zhodnoceni obsahu ...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek