NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po vyslechnutí novinky podle mě stále nejlepší dílo Atreyu (v těsném závěsu za ním Suicide Notes And Butterfly Kisses)...
noisy > danke, pane
ojojoj, tak abyste se nehádali, jestli je 8 průměrná nebo nadprůměrná známka :-), z pohledu mě jako recenzenta v případě ATREYU je 8 úmyslně jako výrazně nadprůměrná, neboť tahle deska je podle mě dost dobrá a v porovnání s úrovní běžné, hlavně americké "melodické", produkce je to pro mě velký objev.
jedličkův ústav?
:))) No to je fakt. Ale tam byly přece ještě drobné nuance. Jedničky s hvězdičkou, s obrázkem, s plusem a tak...Jednou jsem dostal do čtenářského deníku jedničku se třema kašpárkama :)
pokracujice ve tvem srovnani ... jednicky byly vlastne mimoradne, genialni atp :-)))
Hele, to máš jako ve škole - 3 je sice na škále 1-5 průměrná známka, ale já ji teda bral jako špatnou...
to je prece uplne jasny, na stupnici od 1 do 10 je 7-7.5 prumer ... ani se potom nedivim vasemu hodnoceni :-)
Já osobně beru jako průměr právě 8mičku, i když to asi vypadá trochu divně - průměrných 8 z 10ti :) 5tka, to už beru jako "škoda poslechu". Podle mě ty průměry vycházejí spíš z průměru udělených známek, než z rozsahu celé škály. Takže na těchto stránkách bych bral za průměr tak 7-7,5.
ked Gamma Ray dostane 9 ale kludne aj sest, tak desat bodov je aj tak malo ako vyjadrit rozdiel medzi polnohospodarskou srackou a kapelou, kde nehraju zaostali kokoti.
Dreckus> skor 6, kedze minimum je 1, nie 0...
jenom k bodům všeobecně: mně přijde že většina lidí pořád chápe třeba 5 na 10stupnové škále za nějakou špatnou známku, přitom by to mělo dostávat vlastně nejvíc desek (průměr, solidní poctivá práce,..).. to je pak 10 bodů stejně na prd a je lepší to stáhnout třeba na takových 5...
noisy > souhlas
to Vike
dobrá, dobrá :-) ještě k tomu bodování, ono je to vždycky na prd, to přidělování bodů, myslím že lepší je přečíst si recenzi, tam by se člověk měl dozvědět víc, o jaký druh hudby jde, kde jsou silná místa a slabiny a tak, ty body už jsou podle mě jen taková nutnost
noisy: myslet si o mne muzes co chvces - akorat bych se branil tomu pohrdani a podobnym silnym slovum, nic negativniho v tom vazne neni ...
vike: klidně se mému obdivu k MADDER MORTEM směj, to mě nerozhází, já se můžu zase smát tvému pohrdání k cizím názorům :-)
dalas > mas pravdu, 10ka se da flaknout i po par poslesich ... jedine omezeni je asi - pro koho se ta recenze pise ...
Zkuste to brat tak, ze treba vase 8 a moje 8 muze byt hodne rozdilna. Btw Madder Mortem za 10 :-)))
Podle mně by to člověk někdy měl risknout a tu desítku klidně i po těch 14ti vstřebávacích dnech udělit. Čas ukáže, jestli se mýlil anebo ne.
to BoB
tak jednak považuji 10 za maximum hodné nadčasové a zcela výjimečné desky která mě zcela uchvátí a taková se prostě mezi mnou hodnocenými ještě neobjevila ale možná je pravda že jsem v tomto směru přehnaně náročnej, což by ale popíralo Vikovo obvinění z vysokých bodů, ale určitě by se nějaká deska u mě na 10 našla, třeba MADDER MORTEM - Deadlands, tu teď po dvou letech od jejího vydání považuju za naprostý skvost, jenže to právě většinou člověk ohodnotí až s odstupem času a těžko to odhalit během 14 dnů kdy to člověk vstřebává pro napsání recenze
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek