THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
skvelý album!
to uz je lepsi!
dobre,dobre nie uspokojuje ako sa dá :D,ale som s nimi nadmieru spokojný!
.........
Jejda, já palice dubová,:))
kouřiL lepší!
kurva sa uvedomte a neofftopicujte!
-koniec offtopicu-
........
:))), ale pak si uvědomil, že už ho kouřila lepší:)
ne, džuso zarval 9.5/10
.......
A dzuso nadšene kričí : HARDER, HARDER:))
jj, velky tlusty blondaty vousaty avenger ho kouri až z džusa tece džuso
jj, velky tlusty blondaty vousaty avenger ho kouri až z džusa tece džuso
.........
Např. usty, rukou, atd?:))
Toto je album AA ktorý ma začal sakra nudiť! Najprv som bol nadšený a zarval som 9.5 ale po čase je s toho 6.5! ešte aj Crusher je u mňa tak niekde okolo toho hodnotenia ostatné ma uspokojujú ako sa len dá!
Niekedy je v jednoduchosti sila
jinak souhlasim s recenzi, lyrika je na tomto albu opravdu tim nejlepsim. Refreny jsou bez gradace, je to strasne zdlouhave, rozplizle a neni tam zajimaveho zhola nic. Debut jsem jeste neslysel.
nic moc...je to slabéééé...strasne slabe..zni to dobre prvnich 10 sekund.. a pak jeste 10 dalsich sekund nekdy behem alba. Zbytek je priserne nudny, primitivni, s monotonnimi vokaly na urovni materske skolky.. The Crusher bylo aspon prumerne album, tohle je hluboko
Mě se líbilo
hned na první poslech a to většinou nebývá dobré,brzy se oposlouchá,ale rozhodně na tom albu něco je.Málo které death kapele se to v mém případě povede abych se opravdu zaposlouchal a všeho nechal.Amarthům se to povedlo.
Oprava, mělo to znít: Po stránce skladatelské originality..........
Tak nevím, tak nějak jsem to album přeposlouchal a s hodnocením autora bych si dovolil nesouhlasit. Samozřejmě je pravda, že po stránce skladatelské invence to není nic moc, protože skoro žádná není a s invencí jsou na tom Amon Amarth asi stejně, jako Rhapsody, ale přesto album není špatné. Má totiž velice příjemnou atmosféru, která mnoha dead metalovým skupinám (alespoň dle mého názoru) chybí a již klasicky pěknou melodiku. A po produkční stránce nelze vyčíst prakticky nic, zvláště bonusové DVDčko s koncertem docela potěší. Fate of Norns není žádné výjemčné album. Nicméně slušně odvedená práce to je a podle toho by se možná i mohla hodnotit.
Nejen v případě desek AMON AMARTH si troufám tvrdit, že invence JE to nejpodstatnější. Pakliže kapela natáčí desky, které jsou po všech stránkách v pořádku (produkce, atd...) a jediným jejich problémem, je to, že obsahují stále téměř identický materiál, co může být tím největším problémem?
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek