OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Aj ich dvd je že vraj podarené
Tak si to zožeň. Myslím, že neoľutuješ. :o) Podarená doska.
toto by som si chcel vypočuť
Tak z toho udělej dvoudílný půlročník:))
Hmmm, první část Era One už mám asi půl toku hotovou a pořád jsem nebyl schopný dopsat tu druhou...
hezky jsi to napsal, Marigolde...a co Era One? Nic nebude?
Taky jen plnim denni normu plku a narazek.
Já jen plním periodický plán, kdy se jednou za čas ozývám:-))
Chlape, ze zrovna ty resis, jestli ja neco resim :-)
Chlape, že zrovna Ty řešíš kdo, z čeho nekriticky učůrává:-))
Na ja, nekdo nekriticky ucurava z Opeth, jinej ze Samael :-) Nakonec ale obe kapelky patri k tomu lepsimu a hlavne ze se libi.
bomba
Kdo čeká od "Reign Of Light" muziku která by se mohla nazvat "Passage II" tak asi neuspěje. Na první poslech jsem byl zklamanej ale na ty další jsem objevil něco, co má v posledních letech jen pár kapel, mezi něž patří i SAMAEL. Tím něčím je naprostá genialita, která srší z každého songu. Můžete si myslet, že takové hodnocení je ovlivněné mojí "srdcovostí" kapely a možná tomu tak i je, ale jejich muzika je fakt skvělá. Nemůžu jinak než dát plnej počet bodů (stejně jako je tomu již od dob Ceremony Of Opposites).
Musím si to pustit, abych mohl kontrovat:-))
Boston tu fíladelfíjá :o)))
Núúú jork tu senfrensisko:-))
Lóndon tu Gvatymala :o)))
On Earth boduje!:-)
Podle mého rozhodně. A pokud ne ona, tak diskohit On Earth je chytlavější určitě :o)))
Marigold: Je to chytľavejšia záležitosť ako "Together" z ETERNAL? Neexistuje.
Tohle album je prostě boží... tak chytlavou záležitost jako Inch´Allah jsem už dlouho neslyšel... Kdo to hodnotí prizmatem starších desek, připravuje se o jedinečný zážitek :o)) Už se těším na koncert...
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Vložit diskusní příspěvek