Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No zpevacce jsem jeste na chut fakt neprisel ... ale jak to tak dokolecka posloucham, tak to asi zitra bude MAZEC!
Víme víme a už se těšíme.
Naamah
Jedna zásadní zpráva:
Naamah hrají příští sobotu v Praze na progrockovém festivalu Indigofest 2004.
www.indigofest.com
:)
mne se nelibi a imho zaroven neni dobry, ale to mas fuk :-)
Vike: já jsem reagoval na vike - [6.10.2004 19:56], a přijde, že když tobě se takový zpěv nelíbí, neznamená to, že je apriori špatný. ale to máš fuk:-)
ale vzdyt je to uplne jedno, ne?
Vike : Když myslíš...
pavel > podle mne to neni dobra zpevacka a neni to ani jejich ani muj problem
Vike: ale to už je spíš tvůj problém, než jejich ne?
Mě teda zpěvačka docela sedne. Má dost originální projev, no ale je to asi na vkusu.
...zabarveni hlasu
Osobne by som uprednostnil Avril Lavigne....hmm...mlade masko....ehm..
mne prijde ze zpiva i to na co nema a pak taky nemam rad tenhle druh zpevu a zabarveni zpevu ...
Vike : chm. To teda nevím co se ti na tom nezdá. Zpěvačka je supr.
mne naopak hodne srazi dojem z jinak prijemne melodicke a pestre hudby ...
Podle mě to tam sedí ! Jak Aneta na hrnec :)
odrovnava mne zpevacka
vike: Co se ti na tom nezdá ? Slyším to tak na třeť ucha, ale zní to dobře..
aha!
to vis, na nase ctenare musis polopate a nejlepe skrze druhe pohledy...
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Vložit diskusní příspěvek