THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sľubujem, že rozhovory budú čoraz inteligentnejšie. Chodím na konzultácie k Marekovi Ebenovi, takže tu čakajte niečo také ako "Na metalové plovárně" a.k.a. Metal(Steel, Blood)bath.
Já umím anglicky například fak áááf, ale k otázce: Do rozhovorů se nám holt nikdy moc nechtělo, to jako vysvětlení snad stačí:-)
No vida, jak s Rudim přišly rozhovůrky, já také tleskám (i když otázky mohly být inteligentnější :))) Celkem by mě zajímalo, proč až teď, to nikdo další z redakce neumí anglicky ?
kolik ti rudi zaplatil, za tento prispevok?
Rudi, děkuji za rozhovor!!!
K plné spokojenosti mi na Metalopolis chybělo vícero rozhovorů. Tento z Unearth je moc fajn. Nu-metal je za zenitem, začíná NWOAHM!!! Yeaaah!!! :))) Jsem rád, že se tento styl takhle rozjíždí. Krom kapel, které se objevují v rozhovoru stojí za to si vyslechnout i The Agony Scene nebo As I Lay Dying. Parádička!
Pozdravuji všechny redaktory Metalopolis! Ať sa dari :)
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek