INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vike: ale já nikomu nevysvětluju, proč je Landa fenomén, já jenom vysvětluju, proč se mi jeho deska líbí. Je mi jedno, jestli s tím někdo souhlasí, každopádně nikomu necpu generalizující "když se vám to nelíbí, jste idioti" (samozřejmě podáno v nějakém slušném a korektním balení).
spíš bychom se společně měli zamyslet nad tím, že kdysi vtipný pan Jogurt tak sešel z očí i z mysli a nahradil ho ještě vtipnější Holy Agro - no co mi k tomu řeknete?
Marigold > mne neprijde Honza o nic vic premoudrele teoreticky nez treba tvuj komentar k Neofolku.
som ticho, som ticho, som ticho, som ticho, už to dlho nevydržím, už to dlho nevydržím, už to dlho nevydržím... aaaaaaaa :)
A ty "mladíci", to je velice tendenční argument, milý příteli. Používali ho naši drazí rudoši, když se snažili vyargumentovat škodlivost té které hudby (pomýlená mládež apod.).
jo to je přímo TEN Honza?? aha to sem nevěděl :)
Honza: opravdu miluju tyhle přemoudřelé teoretiky, kterým je všechno jasné... nepovažuju se za člověka, který by se potřeboval s kýmkoli identifikovat (dokonce Landův naturel drsňáka a hazardéra je mi zcela cizí) a který by měl rád jakékoli polopatické texty, přesto se mi mnoho Landových prací velice líbí a s novinkou se hudebně zcela ztotožňuju. Není to také tak, že Landa je především vítaným terčem pro všechny "intelektuály" a "teoretiky českého mainstreamu"?
:-)
mladík - to už mi nikdo dlouho neřekl:-)
Huh, Milda na scene, to jsem cekal nejakou podobnou hlasku. :-)))
Jinak si myslim, ze Rudi to vyjadril dost dobre; spousta mladiku mdle mysli se s proste jen touzi s nekym identifikovat a Landa jim tuhle moznost poskytuje. A to v tak nenarocne a polopatisticke podobe, ze to pochopi opravdu kazdy - dokonce i AGROmani, ktere tady mate vsichni tak radi. ;-)
manzeta: A jaké pudy probůh ovládají tebe, že tu potíš taková moudra? :o)))
Landu a tvárnice nebrat
Jinak to NEOF v nazvu desky je zyzivny :)
Umelecká duša, básnik uväznený v tele thai-boxera
řešíme tu snad Honzoše?? :))
Rudi : ja taky ! :o)
vike: ale bylo to málo emotivní
Imothep: Určite áno. Ja by som Landov fenomén poňal ešte z hlbšieho psychologického hľadiska. Väčšina chlapcov sa mu chce proste podobať. Umelecká duša, básnik uväznený v tele thai-boxera a automobilového pretekára. Dokonalý idol. Veď aj ja som na základnej škole počúval Orlík, kua.:o)
Louza : ja si nejdriv poslechnu tuhle novou desku a pak se to pokusim shrnout . Jinak vcelku souhlas s Honzou, mozna byl v nekterych ohledech jeste moooc mirny :o)))
Ja uz jsem se, Louzo, vyjadril.
Na honzův přízpěvek se v podstatě nedá nic říct i když mám opačné názory. Tak sem se zatajeným dechem čekla co mu Immothep nebo Vike odpoví...:)
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek