THE GENOTYPE - ONEIRONAUTS
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Shnoff : sorry, moje chyba je predopkladat, ze bodujici automaticky navstevuji diskuzi :o)
Mari - neměl bys vynášet příhody z redakčních srazů ven - obzvlášť ne, když hlavní roli hraje šéfredaktor...
imho: ne, mels napsat ten tvuj dlouhy prispevek do hodnoceni a nepsat ho do fora.
trapne je, kdyz nekdo ve foru sahodlouze rozebere argumenty pro a proti a do hodnoceni pak da holou vetu, ze ktera se nota bene vubec nic o dile nedozvime:-)
Vzpomněl jsem si na jeden zážitek, který dokazuje, jak je Landa klíčovým v rozvoji básnivé mateřštiny. Jednou jsem seděl u nás v hospě (taková 5. až 6. cenová, postrach všech hygieniků) a hráli tam "Lásku", kterážto intelektuální píseň vydráždila jednoho z hostů natolik, že počal skládat vlastní písně a strašlivým hlasem je předváděl kumpánům. Pamatuji si na refrén, ve kterém byla kultovní věta: "... a já tvoje poštěváky všechny volízám." Pak ho bohužel vrchní vyvedla, takže zastavila jeho tvůrčí nárůst, mocně podpořený rumem. Z toho plyně, že tvorba D. Landy mocně přispívá k rozvoji lidové slovesnosti.
Shnoff : to to tam mam odsud cely kopirovat ? Trapny, ne ? :o)
"a pochcááál..."
"..sem se posráál.."
Dalas - to máš zas pravdu - jako herec má talent
"PLUKOVNÍK KOTLÁÁÁR???? NEBO GENERÁL KOTLÁÁÁÁÁR?"
"Kotlár Laco..."
zajímalo by mě jestli se při natáčení Landa s tim cigošem normálně bavil :)
:))))))))) "Kurva Halík!" - seruuuu!
Náhodou jako KURVA HALÍK v Černých Baronech se mi líbil. Tak to byl ten pravý Landa:-)))
Já nevim.. já prostě tak nějak Landu od malička nesnáším..
Rudi: Na Rammsteine som bol niekedy koncom 2001 v Prahe, perfektny koncert, len s Landom porovnavat nemozem.. Nesiel som na jeho koncert, lebo som sa bal, ze si niekto vsimne, ze som Slovak :o))))))
V podstate mam inak ideovo celeho Landu na haku, no rad si vypocujem skladby ako "Slovanska Boure", "Ona", "Motylek" a pod..
je to vesničan
imhotep:
ve foru plno reci a v hodnoceni pak hola veta a cislo:-))))
A můžu se k tomu vyjádřit, i když jsem to vůbec neslyšel? Já chci raději recenzi Anety Langerové! Je to moje oblíbenkyně.. Je taková upřímná a nezkažená..
no můžeš - ale to vyjádření nesmíš psát dýl jak pěti minut!!!
Myslíte, že mám právo se k tomu vyjadrřovat, když jsem to asi po 5-ti minutách poslechu vypnul? Ale zase jsem slyšel z každé skladby něco:-))
už je napsaná
:o)) - tu Anetu napiste - a doufam, ze se k ni vyjadri pocetny zastup redakce, podobne jako k Landovi nebo Snovonne :o)
Vike: pusti si Kontrafakt a ja z teba bude...:D
http://www.phatbeatz.cz/index.php?kam=1a&cid=336&sh=6
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.
Jak může znít doom metal s blízkovýchodními vlivy, když se urve ze řetězů a nabere na rychlosti a progresi, to ukazuje v Londýně sídlící parta kolem výrazné zpěvačky Niny Saeidi. Tahle hudba nakopává zadele.
Hned první skladba naznačuje, že u DEUS MORTEM se věci začínají měnit. Poláci posunuli svůj BM do čistějších a melodičtějších vod. Jistě, řízky se občas klepou nekompromisně, nicméně i tak je ústup do přijatelnějších sfér znát. Osobně mi to ale nevadí.
Jeden z nejvíce obskurních rituálů roku 2024. Lidé (?) okolo IMPETUOUS RITUAL / GRAVE UPHEAVAL vyrukovali s neotesaným black/death metalovým manifestem. Divokost, chaotičnost, ale zároveň i slušný skladatelský skill. Hudba dle mého gusta. Více za týden.
Timothée Chalamet sa vraj na place nechal oslovovať Bob; naučil sa hrať na gitaru a spievať ako Dylan. Film, pokrývajúci roky 1961-65, stojí na hereckom a hudobnom výkone hlavných hviezd (a na skvele zapracovaných piesňach). Inak sa do hĺbky príliš nejde.
Vtipné intro je naozaj iba začiatok skvelého zážitku, ktorý nám opäť pripravili odviazaní a radostní Švédi. Tento let do Taškentu je naozaj veľká paráda. Vzletné melódie, príjemná atmosféra - hodinka uletí ako nič. Opäť raz nesklamali!
První deska po návratu Bobby Lieblinga z vězení potvrzuje teze o starých psech a nových kousích. Pro alespoň s nějakou starší nahrávkou obeznámené jedince album moc novinek nepřinese, na druhou solidní standard temného rocku/doomu ze staré školy potěší.
Vložit diskusní příspěvek