OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je to ten, co zpívá i na Live In Carnegie Hall? Zrovna tam mi přijde dost nejistý, je-li to on.
Ok, zozeniem, vypocujem, dam vediet, ci fungovalo lepsie :)
Spevak sa asi musi pustat do extremov, ked chce drzat krok :) Mne len ti studovani spevaci, ktori vela vytiahnu pridu vsetci rovnaki, radsej nech toho zaspieva menej, ale nech je spev niecim charakteristicky.. Uz budem trapny z mojou uchylkou, ale podla mna vsetky idealne predpoklady pre spevaka sa stretavaju u J.K. Transetha z In the woods... Toho novsieho, samozrejme :)
Falling mám moc rád stejně jako Awake... Ale Scenes se pro mě staly svátostí a absolutní vrcholem rocku a metalu za posledních... no... 20 let? Od Zdi rozhodně :o)))
Mari: Dlho som si myslel, že mojím top DT albumom zostane "Falling", ale "Scenes" je čistou esenciou toho, čo mám rád na metalovej hudbe. A "Home" mi budú hrať v roku 2076 na pohrebe.:o))
Rudi: Souhlas... Přinejmenším závěr alba je taková fantastická síla, že to snad musí zaujmout i hluchého. :o)))
V-dur: tak si Scenes zožeň. Človek, ktorým tá nádhera ani trochu nepohne, je u mňa totálny ignorant a, nebojím sa použiť ten výraz, hluché hovado.:o)
Už jsem to někde psal... La Brie je podle mého trochu pod standardem ostatních členů kapely, ale stále je to jeden z nejvýraznějších a nejlépších "výškařů" s výtečnou technikou zpěvu (je slyšet, že studoval klasický zpěv) a skvělým emotivním projevem. Jedinou slabinou je, že se často pouští do zbytečně přehnaných extrémů, které prostě nemůže uzpívat.
Mari: Scenes from Memory som v zivote nepocul a ani som sa k nemu nevyjadroval.. Hovoril som o DT, ktore poznam.. Ja nemam nic proti technickej hudbe a prave LTE mi pride dost hardcore a sialeny, aby som si ho pustil napr. po Strapping Young Lad (tym nevravim, ze maju nieco spolocne..).. Dream Theater si vypocujem raz za cas, ale nie kvoli hudbe, skor kvoli muzikantom..
btw, co hovoris na DT spevaka?
V-dur: tak tomu nerozumím... LTE je hard core DREAM THEATER absolutně bez oněch nadinstrumentálních hodnot... A pokud o Scenes From Memory platí to, co jsi napsal, pak jsi to album zřejmě neslyšel. Neberu ti tvůj názor na kapelu, ale použité argumenty jsou trochu mimo míšu...
Dream Theater nie je urcite nuda v style starych albumov Mortiisa, ale uprostred vsetkej tej presnosti, dokonalosti a technickosti mi tam chyba nieco.. Ovela radsej mam napriklad Liquid Tension Experiment, mozno prave aj preto, ze v nom nie je heavymetalovy vokal..
vsak radikala se da setrit jednoduse i bez clenstvi v jakekoli elitni sekte :-)
ale kdeze. tam z redakcie vzali iba teba -- ja si prilis casto pustam prasiacky black a ceske UG kapely :-) a vobec, drz hubu, lebo ti neobjednam ISIS.
"tie prave veci" xces povedat tie, pri ktorych sa citis sucastou exkluzivneho buzeranstko elitno intelektualneho klubu hudobnych fajnsmekrov zotierajucich vsetko ostatne?
no jo -- tie 'prave' veci , co maju skutocne korene v 70s, mozem :-)
Thorn > imunni vuci vetsine progu ale radne nakazeny King Crimson, ne :-) ?
...což je přesně případ "Scenes From A Memory" ;)
kazdy si pod pojmom 'nuda' predstavi nieco ine... mna instrumentalna stranka vobec nedokaze ohurit, takze voci vacsine progu som imunny... o to viac mam rad kapely, ktore dokazu skvelu instrumentaciu sklbit s nemenej kvalitnym songwritingom...
Nazvat DT nudou je blbost. Je pravda, že při poslechu jejich předlouhých desek také dost často neudržím pozornost, ale spíš proto, že se tam toho děje až MOC, nikoliv málo...
dagmar: Tak ak ta tak rozculuje, ze mam iny nazor, tak ho rad zopakujem.. Dream Theater je PODLA MNA nudna kapela s hroznym spevakom..
asakra...tak potom beriem späť. HIM tu mám rád iba ja.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek