Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Charlie Benante je vynikajuci bubenik.Paci sa mi jeho styl buchania.
Je schopny naozaj zahrat skoro vsetko
S.O.D. Charlie don´t cheat ! :)
metallica je dobrá skupina do pyčy
to Hooya
Souhlas, před rokem jsem černou poslouchal a říkal jsem si to samé.Podtrhuje to neskutečná Rockova produkce.
Ja vam nevim, chlapi, Vitezslav Vavra nebo Pepa Melen zvladali pri hustohustem bubnovani i hustohuste zpivat...
Přátelé, můžem si myslet o Larsu Ulrichovi co chceme, ale pořád máme trochu rozumu v hlavě. Kdyby se takhle diskutovalo na nějakém fóru Kiss, padaly by pouze hlášky: "Peter Criss je nejlepší bubeník na světě!" "Paul Stanley je nejlepší zpěvák na světě!" "100.000 years je nejlepší bubenický sólo na světě!" "Detroit je nejtvrdší skladba na světě!" A tak dále a tak dále, hodiny, hodiny, hodiny. Takže jsme na tom ještě celkem dobře:)
A pořád ten lars a co Charlie Benante co na něj říkate podle mě je vetší a nedoceněný machr pres double bass drum...
nejlíp odbubnovaná deska Metallicy je paradoxně černá..., jednoduchým a naprosto funkčním způsobem..., požitek poslouchat
Mozno aj motyka vystreli :-D
Vlevo v novinkách: Metallica pracuje na nové desce. ... Hmmm, už se tetelím nadšením ... zív ... jdu si pustit Justici, s tímhle mě neotravujte ... :)
My se nebavíme o zvuku bicích, ale technice hry. Zvuk je celkem na prd, to je fakt, ale to víme dneska. Tenkrát třeba mlaskací šlapáky nikdo neměl.
Pedro to vyjádřil úplně přesně. Jinak nechápu, co je na tom příšerně krabicovým zvuku bicích na Justici tak přelomovýho? Podotýkám, že Justici považuju za nejlepší album M. Na černotě se mi Larsova hra velmi líbí, vyloženě mě baví ho poslouchat.
Největší problém Metalliky je podle mě v tom, že oni sami vůbec nemaj šajn jestli jsou mainstreamovým rockem (3D film). thrashovým velikánem (turné Big Four) nebo uměleckým undergroundem (deska s Lou Reedem). Vším třím najednou ale můžou být těžko.
Tak to je 100% pravda. Justice byla po stránce bicích opravdu revoluční, kreativní a propracovaná. Byl jsem z toho tenkrát vedle a málo kdo to zahrál. Právě proto nechápu, kam to dopracoval. Chceš-li být dobrý, musíš cvičit. A voootom to je.
o tom Justice to vraví veľa ľudí a Jasonova basa bola dojebaná naschvál on aj vravel že keby Lars cvičil a nevysral sa na to tak by to uplne inak vyzeralo ako teraz
duch
Jj, dech sedmdesátek strávených v ROH zotavovně Radost
Taky na vas z Evy a Vaska dycha duch progresivnich 70'ek?
Inak, na drum klinike vo Zvolene George Kollias celkom (príjemne) prekvapil. Vraj album "And Justice for All..." bolo na svoju dobu po stránke bicích fantastický počin...
ale načo má zase také ohavné bicie nazvučené keď na death magnetic to bolo aspon aké také
zííív...
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek