INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
BEHEADED, PREJUDICE, SQUASH BOWELS, GODLESS TRUTH, SMASHED FACE, RE-INTOXICATION - Brno, klub Brooklyn - 26. října 2004 - zpět na článek
-
Fred
6.11.2004 13:04Věřím, že pokud jsi fanoušek death metalu, že ti naše vystoupení mohlo připadat poněkud zvláštní, nicméně v rámci stylu se zase o moc velkou odchylku nejedná... Kdyžtak buď konkrétní, baych věděl, na co případně zaměřit :-)
Reaper
4.11.2004 20:35Aha, tak ten cover uprostřed setu jsem fakt nezaregistroval. Konec jsem taky nedal - chvátal jsem na městskou ve 12, cos ráno byla v plánu krušná vstávačka. Ad RE-INTOXICATION: přiznám se, že nevím, co si o vás myslet :) Předpokládám, že jde o mírné odlehčení... nebo se pletu?
Fred
3.11.2004 22:28???
Tak teda nevim... Ten cover zahrali hned dvakrat - presne uprostred setu a pak na konci jako pridavek. Lidi parili tolik, ze dva posledni songy, ktere meli pripraveny jako pridavek, zahrali pri jednom... Clovece, Reapere, kde jsi se londal? Pak ma brat tve reporty nekdo vazne :-) Ne, ale i tak diky za report!
Fred & SMASHED FACE / RE-INTOXICATION
Reaper
3.11.2004 19:58Mill : nebylo to náhodou na konci jejich setu? V té době jsem se totiž na chvilku vzdálil z centra dění :-)
Millhouse
3.11.2004 18:41pro Reapera
Úplně jsi opomenul napsat chlape, jak pěkně a s velkým úspěchem vyfíkli kluci z Beheaded cover od Carcass. I já Carcassožrout jsem byl nadšen. Jinak super akcička to byla. Hlúpý kdo nepřišel.
Rudi
29.10.2004 16:30Reaper a jeho Mattonky.:o)
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek