THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No tvůj mysteriózně uhračivý sloh plný monumentálně klenutých slovních zvratů to bohužel není
Vynikajcí hudba-mizerná recenze
Možná...
mozna by to byl zajimavejsi uvodnik nez ta klasicka omacka, kterou jsi zacal . . .
Má pravdu. Tyhle informace sem měl v době psaní recenze taky, ale nějak mi nepřišlo vhodné tím zatěžovat čtenáře. Pro detaily odkazuji na www.black-sabbath.com - tam tohle všechno najdete.
Iommi v deväťdesiatych rokoch iba "dodoutnával", on je ikonou, metalovým architektom sedemdesiatych a osemdesiatych rokov.
A už sa naozaj predvádzaš, kua!:o)
tohle jsou 90ta leta a krome toho ja jsem odbornik na veskerou kvalitni hudbu :o)))
Málokto je taký odborník na kvalitnú muziku osemdesiatych rokov ako Mr. Imothep.
hajzlove :o)))
jen se předvádí:-)
nejseš ňák moc chytrej?
Tuhle verzi jeste neznam, celkem by me zajimala.
Proc ta deska nevysla uz v r. 1996 nevim (asi tahanice mezi firmamy), ale zcela jiste se nam k tomu panove vyjadri v tisku. Faktem zustava, ze hruby mix puvodni nahravky byl uz kolem r. 1996 ukraden nebo kymsi vynesen ze studia a od te doby koluje mezi sberateli bootlegu aj. jako rarita s nazvem "Eight Star". Slovo puvodni jsem pouzil proto, protoze na puvodni nahravce bubnuje Dave Holland (ex Trapeze, ex Judas Priest, nyni zrejme cekajici na dlouhodobe angazma ve vezeni za prcani mladeho hosika) a celkem by me zajimalo z jakych duvodu byla cela nahravka "prebubnovana" (zvuk, kvalita hry...nevim).
Mimochodem bootleg obsahuje 7 radovych skladeb a jako bonus lehce odlisnou verzi Black Sabbath - No Stranger to Love.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek