INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vike: Akurat ze vo filme hrala 16tku a vyzerala tak na 14..
Btw.. 10. decembra uvidim konecne noveho Modyssona na FF Bratislava..
Rudi: Skandinavske filmy su moja uchylka, jedine co nenavidim, ked ich nejaki kreteni predabuju..
asi by som mal zacat pozerat mtv lebo 90% mien ktore tu spominate mi vobec nic nehovoria.... ale ked uz je rec o tych stetulach, teraz som bol tri dni na sluzobke v poprade a spisskej novej vsi, a co za kusky tam chodili po uliciach/podnikoch, to som iba tlamu otvaral....
btw boli sme pozriet aj v smokovci, vyzera to tam hrozne, bolo mi do placu....:-(((( smrt vichrici.....
V-dur: tvoja záľuba v škandinávskej kinematografii je fascinujúca.:o)
Aj tak tomu neverím, musel to byť playback.
btw Rebecka je rocnik 81, tzn v dobe uvedeni filmu ji bylo 17 a udajne zvlada napr i C++
akorat ta tmavovlasa herecka z Amalu v te dobe davno nebyla lolitka ...
Rudi: Omyl, moji podobne uchylni kamarati stiahli zaznam nejakeho koncertu, kde spievala nazivo.. Je to jej hlas :)
A ked uz sme pri nastrocnych nymfickach, dorovnavam Alizee a zvysujem na Rebeccu Liljeberg a Alexandru Dahlstrom (hlavne hrdinky Fucking Amal).. Aj ked tie medzitym dospeli a trochu oskaredeli :))
Rudi: ...nebo tridsaťročnej barovej stoličky...
Stale si myslim, ze znie podstatne lepsie ako Vanessa Paradise ... tu nemozem ani pocut, ta este aj ako dospela znie ako decko ...
hmm...ale znel normálne, uveriteľne dievčensky. Táto tu má hlas tridsaťročnej barovej speváčky.:o)
Rudi > vsak aj 'mala' Vanesa Paradise mela dost syty a susny hlas ...
Máš pravdu.
Koho zaujima hlas .... apropo k nasej vcerajsej debate - prehlasujem, ze jedna z tych lesbickych osemnastok je Alizee aby mal Russel zase chut :-))
Stavil by som sa, ze tie žuvačkovinky za ňu naspieval niekto iný. Neexistuje, aby násťročná čučoriedka mala takýto sýty, zrelý hlas. Syndróm Milli Vanilli je nesmrteľný.:o)
Alizee je kvlt!
ci víc, ci víc... :))
v-dur > http://kecy.roumen.cz/alizee.gif
to teda mala...
Ale aj taka zuvackova Alizee mala cosi do seba..
Keď si človek povie, že "more gay" ako v druhom klipe od OZONE to už snáď ani nejde, stačí si pozrieť chlapcov z ALCAZAR.
Btw, "hvizdnout", pekný termín.:o)
pardon, Alcazar samozrejme - ja jsem to vino vcera nemel chlastat :o)
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek