ORANSSI PAZUZU - Muuntautuja
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
tvoje recenze totiz potvrzuji obecny stav hudebni publicistiky u nas ...
Vikouš mne snad nikdy nepochválil - pravda, už taky nic nepíšu:-)
rudi: ani nevis, pane rudi, jak vam zavidim.
rudi > ale zadne zrcadlo, spise i recenze na MP potvrzuji obecny stav hudebni publicistiky u nas ...
ta recenze, zminene kapely a nakonec i ta 9ka mne docela nalakaly ... po poslechu ukazek z webu spise kroutim hlavou ...
vike je zrkadlom kazdeho recenzenta - jeho vety typu "susne a ctive napsane, pane Rudi " su pre mna rovnake zivotne milniky ako prva hviezdicka na zakladnej skole, maturita, statnice... :o))
On jistě rád odpoví:-)
Ja mam zel k dispozici jen to, co maj u sebe na webu a na zaklade toho bych mel na Noisyho spoustu otazek, jako napr kolikrat prip co sluysel konkretne od Radiohead atp ... ale treba se ta deska od tech nekolika ukazek dost lisi.
Ještě se to ke mě nedostalo, ale těším těším.
Tentokrat bych docela rad privital i dalsi nazory z redakce, zejmena od nekoho, kdo ma rad podobne 'sypacky'. Hlavne by mne zajimalo jejich finalni hodnoceni, tzn jak moc by se shodovalo prip rozchazelo s Noisyho 9kou.
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.
Daniel Cavanagh doslovne cituje svoju ex. kapelu a tento album je pokračovaním jeho poslednej tvorby. Jedná sa o príjemnú emotívnu a ľahko plynúcu nahrávku, ktorá síce nevybočuje z autorovej rady nálado tvorných albumov, ale tak nejak zahreje pri srdci.
PYRRHON svůj neortodoxně výstřední death metal plný vřískavé a disharmonické překombinovanosti možná konečně ukočírovali tak, že mi to začíná dávat smysl. Stále je to dost schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale tady již to dokážu ocenit.
Čím více "Absolute Elsewhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.
Vložit diskusní příspěvek