OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Asi si budem musiet zmenit ikonu na nejaku obludnejsie vyzerajucu bestiu, tento je moc "cute" ...
Thorn: Dik! Cool.
Je mi luto ale aj napriek tomu, ze tak pekne a slusne prosis, tak musim (tiez pekne a slusne) odmietnut. Vlastne jedna moznost by tu bola - som ochotny si tu ikonu zmenit v pripade, ze by si ju bol/bola ochotny/na po mne prevziat !! :-)
Je to naozaj smutne, ze aj v 21. storoci sa ludia nechaju ovladat nezmyselnymi fobiami a este dokonca tak extremnym sposobom. Ber to ako moznost a vyzvu sa z tejto fobie vyliecit, ja som tiez vylieceny arachnofobik .. :-)
V pripade, ze sa rozhodnes ozdravit svoju dusu, som ochotny ti pri tom asistovat poskytovanim potrebnych informacii, obrazkov pripadne zivych exemplarov v potrebnom mnozstve velkosti a pravidelnosti .. :-)
Ak nie, existuje aj volba "ignorovat uzivatele" ...
Spiders are forever!:o))
:-DDDDDDDDDDDDDDDD
Počáteční nekritické nadšení střídá mírné vystřízlivění. Vypravěč je neuvěřitelně zahuhňanej, s každým dalším poslechem vadí víc. Čekání na výraznější hudební zážitek se zúročí až někdy v páté skladbě, do té doby je to, ehm … nudnější než minule. Dvojka Return je příjemná věc, ale na rozjezd až moc klidná a předvídatelná …možná kdyby byla někde uprostřed desky… (no jo, já vím, příběh je příběh). Trojka ten dojem nijak nespraví (přitom samostatně obě skladby obstojí dobře). Na čtvrtou The Way si zvykám. Až čísla 5 – 8 mají mé absolutorium. Celkově je tento Ekvík o chlup horší než první, ale stále dobrý.
> Rakva: Velmi tě prosím, nebyl bys ochoten vyměnit si fotku té nohaté potvory zpátky na Janžurku, popřípadě ještě něco milejšího, a nechat to tak? Mám z pavouků fobii a dávat si neustále bacha na příspěvky s tvým nickem mě už nebaví. To radši přestanu číst diskuse. Dík moc.
P.S. Z pochopitelných důvodů to píšu sem, kam ještě to černožluté mnohonoží nevstoupilo. Možná se to k Rakvovým očím nedostane - kdo ho znáte, zmiňte se mu prosím.
ano ano první díl se mi líbil hodně ..., ale black crystal je bezesporu hudebně pustá deska, bez výrazného momentu .... samostatnou kapitolou je vypravěč. Ten je ještě o kousek nesnesitelnější než je elektronický pejsek Hal na naoalbu. Osobně bych doporučil jistou tvůrčí pauzu .... neboť současné plnění bossovi literární nadprodukce hudební vatou mne osobně vede k težkým myšlenkám "jestli si tohle ještě budu kupovat ..."
DKM: Tak tak, mluvíš mi z duše. "Příště lépe zvážit výběr kytaristy!" :-)
Ashok se moc předvádí:-)
první díl se mi líbil hodně..Black Crystal jsem dostal od paní.filutový k jéžišku, ale nějak mě to zatím nechytlo...
podle me je to skvela deska, doufam, ze bude kapela brzo nekde k videni
Booom
...jen na vysvětlenou,ona to vlastně není nová deska,je to pokračování první a teprve až budou všechna čtyři alba hotova,tak vznikne komplet.Pak teprve bude možno posoudit proč tahle zní jemněji a tahle tvrději...je to v podstatě otázka kontextu celého příběhu.
Když si poslechnete nějakou symfonii o čtyřech větách tak bývají také (většinou) zcela odlišné ale teprve jako celek vyzní v určitém duchu. Hmm netvrdím že jsme symfonici, ale v tomto skladebním duchu tento příběh pojímáme,nebo se o to snažíme.Doufám že se bude dařit stále lépe :)
Boss
nevim kdo vymejsli ty bigbosovy linky a melodie, ale sou jak z prvni tridy zakladni skoly. proste tam asi nekomu chybi hudebni vzdelani (komu asi hehe:). ale to je i na vsech deska R & E. nevim ze na ty divny naivni melodie nikdo neupozornuje. je ale fakt ze poslouchat se to da. akorat ze 2 desek Eq. bych udelal jednu fakt celkem nabusenou.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek