Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je to jedna z mála kapel, které se dostaly dál než k polodementním imitacím ožralých vikingských popěvků...
Btw hazet Enslaved jednoduse do soudku s 'viking' kapelama je jako hazet Emperor jednoduse do soudku s black/metal kapelama.
To máš jedno. Já taky...
kua, píšu jak vydlák...
Monumension a hlavně Below the Lights mám hodně rád, na novinku jsem hodně zvědavej.
Taky bych se odvážil tipnout že poslední dvě famózní alba jsou lepší než novinka, ale je fakt že jsem Isu ještě moc neslyšel. Zvuk má každopádně podivný.
enslaved--->dobrá práca
doteraz ma svojou tvorbou nezaujali a pochybujem ze ma dostane tento album ale skusim vypocut.
nazivo som ich zazil z nile a cryptopsy ale vobec ma nezaujali.
na isa mi vubec nesedl zvuk bicich....
pekna recenze ... Enslaved jsou uz snad od sveho vzniku zarukou kvality ... nemluvi a nepise se o nich tolik, jako o spouste jinych norskych kapel, nicmene jsou originalnejsi a lepsi nez drtiva vetsina z nich ...
Ano, eintopf to je. Ovšem chuti vyvážené ve všech ohledech. S touto objednávkou dopředu víte, co dostáváte. Žádné tajuplné a nevyzkoušené chutě. Německé trio si ten svůj metalový tradicionalismus hýčká a nic nepředstírá. Navíc ten zvuk se opravdu povedl.
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Bavorští BLACKEVIL jsou takový Eintopf stylů tvrdšího metalu. Je tam od každého trochu, nejvíc heavy a thrash, ale i dalších ingrediencí jako speed, black, death. Jsem ve stádiu rozvažování, zda je za tím složitější koncept, nebo je to jen Eintopf.
Příjemně energický, hravý a silový progresivní metal plný i výrazných melodií. Hudba nezastírající inspirace u CONCEPTION nebo KAMELOT, perfektně prezentovaná a doplněná dominantním vokálem ve stylu Roy Khana. Cílová skupina je tím jasně definovaná.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Minule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Vložit diskusní příspěvek