OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
alebo kedysi sacred v podani moonspell
uff depeche mode bolo vyborne? tak to asi dost pocvicili, lebo na ws3 to bolo falosne jak svina....
btw verzia "never let me down again" od nebohych smashing pumpkins je podla mna lepsia ako original....
koscj: Hehe.. vyhadzovali, nevyhadzovali.. u nas sa hovori, ze sme asistovali pri zatvarani podniku :))
V-dur> v takom pocasi ani psa nevyzenies... :o) a vas ty nepohostinni kosicania vyrazili o stvrtej rano zo Saigonu? no fuj!!! :o)))
Selmi: Aj som chvilu premyslal, co mas na mysli :)) nakoniec nam ale zivotne funkcie vydrzali az do stvrtej rano, kedy nas vyhadzovali z nejakeho saigonu..
Selmi: mne naposledy Hammerheart prisli dost slabi, hlavne bubenik bol dost zly. V minulosti co som ich videl tak mi prisli lepsi. Co sa tyka Ravenclaw, tak naposledy co hrali na WS feste boli velmi zli, tentokrat to bolo o dost lepsie u mna. Ziadna slava sice, ale tato hudba nie je pre mna, takze zasvatenejsi to mozno budu inac hodnotit.
este som zabudol na sklamanie ktore pripravil ethereal pandemonium - nezahrali slubovanu ultra-doom hitovku 'Spaaaaať' ;-)
ravenclaw lepsi ako hammerheart, no neviem... podla mna to bolo velmi zle.... ale pocul som ze je to zacinajuca skupina tak sa to snad este da dohromady. jedine v com mali navrch je to ze hammerheart az prilis pripomina iron maiden, ravenclaw mi nepripominali nic... (mozno na par miestach helloween)
inak to bolo celkom fajn aj ked cruentov som si uz nepozrel, videl som ich uz 2x a stacilo ;-) (nemoze sa vsetko pacit kazdemu ;-)
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek