THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
SUNSHINE - Praha, Roxy - 9. února 2005 - zpět na článek
-
Stray
15.2.2005 08:15Co se týče image, tak SUNSHINE se od 90% metalovych kapel liší v tom , že zkrátka vypadaj DOBŘE a COOL!
Dalas
15.2.2005 06:46Ad buzi-image: Taky mě napadlo to samé, co dreckuse:-) Možná, že je to i víc, než 80%:-)
Fotografie? Díky za pochvalu. Soukromé lekce neberu. Ono to zas není tak těžké, jak jsem si původně myslel. Stačí ten přístroj správně nastavit a doufat, že bude dost světla, což je v Roxy skoro pokaždé.:-)
Shnoff
14.2.2005 23:08dreck: postupne dalase zasvecuji do tajemstvi svetla a stinu, problematiky clony, expozice, zaverky, rychle pravacky... a ono to casem pude.
dreckus
14.2.2005 23:04asi mám úplně jinou představu o "buzi-image" (stačí se podívat na fotky 80% ostatních kapel, co tu jsou recenzovaný...)
dalas: jak jsem ti myslim zrovna ve ctvrtek rikal ze mas lepsi fotky, tak tyhle to jenom potvrzujou, sis vzal nejaky soukromy lekce? ;)RIP
14.2.2005 18:09nicméně na Dalase a Strye působí .. nu je to v tom článku ... "sexy" :)
Scavenger
14.2.2005 17:49To Crust: taky ve mě vzbuzují mírně řečeno nevolnost a odpor:-)
Crust
14.2.2005 17:29nevim,me je z vlny kapel,jejiz clenove vystavuji na odiv tu svou buzi-image (Velvet Revolver,Placebo,Sunshine + cca milion dalsich skupin) ponekud blivno...
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
GAEREA - Coma
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
VAMPIRSKA - A Liminal Heart Paints The Deepest Shade Of Serenity
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
ALARM! - Alarm!
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek