ORANSSI PAZUZU - Muuntautuja
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
:-)
ale budu aj v polsku:
29.3.Wroclaw
alebo aj 27.3.Innsbruck
blavakum, tem je hej:) maju to sakra blizko do Viedne
fakt? mám sto chutí vyrazit ...
21.3. hraju vo Viedni
prijemny album, ale treba mat naladu na take nieco...ale je to perfektne na uprsany vecer :)
zádná názor = tobrá názor :-)
toprá albuma ... :-) ... a to je vše (přátelé) ::: nemám vlastní názor:::
NiHi: asi jsem taky čekal trochu víc, ale když to sedne do nálady je to dost dobrý. Přesto na mě třeba právě Explosions In The Sky působí mnohem víc
Prijemny album, posloucham ho teprve druhym dnem, jeste je cas na hodnoceni. Pripomenuli mi Mogwai a Mono. Mozna se budu rouhat, ale pri prvnim pohledu na sestavu jsem cekal trosku vic :) Ale treba me to album odrovna za cas :)) happy song for happy people :))
dalsi tipy na podobne kapelky: Sigur Ros, Godspeed You Black Emperor a hlavne taky vyse zminene Mogwai, Mono a Explosions In The Sky.
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.
Daniel Cavanagh doslovne cituje svoju ex. kapelu a tento album je pokračovaním jeho poslednej tvorby. Jedná sa o príjemnú emotívnu a ľahko plynúcu nahrávku, ktorá síce nevybočuje z autorovej rady nálado tvorných albumov, ale tak nejak zahreje pri srdci.
PYRRHON svůj neortodoxně výstřední death metal plný vřískavé a disharmonické překombinovanosti možná konečně ukočírovali tak, že mi to začíná dávat smysl. Stále je to dost schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale tady již to dokážu ocenit.
Čím více "Absolute Elsewhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.
Vložit diskusní příspěvek