Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
2 jeremy: ty dve skladby urcite nehrali. ad kytara, ja jsem cekal, ze bude Mille hrat na nove propagaovanou EFR Bastard Vee, ale asi vsadil na jistotu.
mimochodem nehrali ani nic z "Cause for Conflict" a treba takovou "Phobia" bych klidne ozelel a mohli zahrat cokoli z "Endoramy", na rozdil od nekterych beru na vedomi, ze KREATOR nedelaji tracklist koncertu jen kvuli me :-)
presne tak
je to v podstate tragedie nechat se ovlivnit tzv. "fans" pri vyberu pisni a v pripade Kreator i celeho stylu.
hmm z Endoramy neni jediná písnička - škoda že neudělaj nějaký menší koncertík někde v klubu s podtitulem "Für alle retardierte/thrash fans Eintritt verboten" - tam by to zahrát mohli
To je fakt zajimavy, jak nekkdo dokaze pokladat Ventorovu neschopnost bez chyb zahrat i zazpivat Riot of Violence za pozitivum!!! (nemluve o jeho neschopnosti vubec poradne bubnovat...
...a este pre vsetkych rypalov ktori sa velmi vyznaju v nastrojoch. oprava Mille samozrejme hra na Jackson King V a nie Flying V(to je Gibson a Epiphon).Dodatocne sa ospravedlnujem
2kuolema
vychadzal som z playlistu ktory som mal priamo z akcie...ale teraz si ma zneistil a teraz fakt neviem ci tam tieto dva songy zazneli:-)
potvrzuji vyse uvedene, akorat "when the sun burns red" a "love us or hate us" jsem jaksi nepostrehl, byt bych si pral, aby zaznely :-)
pokud jde o zacatek, ten byl presne podle planu, v klubu visel rozpis casu kapel, vcetne otevreni dveri v 19:00, HATESPHERE zacali v 19:30.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
Vložit diskusní příspěvek