OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
bych to nepodcenoval osobne jsem si pod vlivem noveho alba, ktere je melodickym heavymetalovym nadstandardem, vylosoval ze sbirky jedno z nejlepsich aleb accept a to mi pripomelo ze letos tahle nemecka legenda slavi ctvrtstoleti od vzniku. Pokud dokazi a vlastne uz dokazali dat, odstartovanim obrozenim heavy metalu, tolik co accept u zrodu heavy metalove sceny budu jejich alba posloslouchat dal ....... inu nostalgie je nostalgie a ne vsichni musi jit s dobou a moderne experimentovat v polosilenych rovinach.
No konečně rozumnej nápad :-)))
Paci: Navrhnu, abychom na MP přestali psát recenze:-))
kazdej si drhne to svoje, Cannibal Corpse, Meshuggah, Judas atdatd, tak proc se nad tim pozastavovat, to uz nema cenu. proto hodnotim libi-nelibi. treba novej Judas je hnus fialovej ale tohle se me docela libi a pokud to primo nevykrada nejaky stary pisne (jako ze tady ne) tak to neresim. proste je to v pohode a to me staci.
pěkná recenze i hodnocení, čekal jsem max. 1/10 :))
na jednu větu- Neuslyšíte na něm nic, co jste nikdy neslyšeli- musím reagovat: tohle můžeš napsat do recenze každé kapely, která má kytaru, basu a bicí, s tímhle složením podle mě nic co tu nebylo neuslyšíš
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek