Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V tomto ma asi Thorn pravdu ...
Preco zaujaty? Obe tie dosky som si pustal s cistou hlavou. Normalny rock. Uplne bezny, keby sme neboli zviazany tym, ze su stale radeni medzi metalove kapely, tak presne takych dosiek vychadzaju mesacne desiatky.
Thorn: Jsi stejně zaujatý, jako jsou zaujatí zastánci té desky, ale to ti asi nemusím moc zdůrazňovat, že? :o)))
Jinak názor, že PL jsou komerční sračka, protože nehrají metal, pochází téměř bez výjimky od lidí, kteří slyšeli naposledy One Second a ostatní alba prostě jen tak odmávli...
Thorn: taky se nudim, ale věřím, že je to takhle baví, takže se s tím dokážu smířit, prostě už to jen není hudba pro mě
a zdůvodňovat to tím, že už nehrají metal, no to opravdu není co dodat :-)
Mňa by zaujímalo, ako zlú dosku budú musieť natočiť PL, aby im to niektorí prestali žrať... už "Symbol Of Life" bola tragédia najväčšia, a novinka nie je oveľa lepšia... je to síce profesionálne dobre zahraté a produkované, ale nudné nudné nudné nudné nudné nudné nudné nudné....
Nemám tuhle "novou" tvář PL moc rád, ale myslím, že pokud by jim šlo jen o komerční úspěch, asi by jejich hudba a promo prezenztace vypadala zcela jinak, z nějaké vykalkulované honby za prachama bych si PL obvinit rozhodně netroufal, takový obvinění se dá snadno plácnout, ale o co to opřít, do hlavy jim přece nevidíš.
:o(((
Z takového názoru my bylo konkrétně u PL vždycky smutno.
Nechci to nikomu brát ale dle mého názoru nemá už PL s metalem naprosto nic společného. Rád si dodnes poslechnu Icon I Dragoniam Times a i starší alba se dají. Ovšem toto už je pro někoho jiného. Při takto razantní změně stylu se vždycky vkrádá myšlenka že kapele jde víc než o muziku o to prosadit se na co největším sektoru trhu a hodně vydělat. A to je podle mě i tento případ !
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
Vložit diskusní příspěvek