THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
@Threshold: suhlas s vacsinou :)
to míváš často:-(
naja - ale v tomhle případě mám Loužasyndrom - je to první deska, kterou sem od nich slyšel, taksem z toho uplně na větvi a beru to jako totálně objevnou a geniální hudbu ::))
naprosto opačně, poslední Treshold jsou samasebe vykrádající zhevíkovatělá nuda
opačne :)
helejdte, ještě sem do toho nepronikl, ale poslední THRESHOLD mi tedy příjdou lepší - jak to vidíte vy?
bože RUdi, jdi s bladem a powerqíčalama do míši:-)
Znáte někdo kapelu (nebo projekt) Kino a album Picture ? Hraje a zpivá tam kytarista s Areny John Mitchel.Je to celkem příjemný atmosférický rock.Trochu progresivity a spousta kláves :-).
:-))) asi to pocuvame "inak"
Inak 'Puratory Road' sa mi zda byt asi najlepsia, takze sa asi na tomto nezhodneme, s vynimkou, ze je to dobre ... :)
mne to az tak neprislo... hm.
No uz ked som to pocul prvy krat, tak som si pomyslel, ze v tejto skladbe naozaj okate vykradaju samych seba a to mi vadi u kazdej kapely.
Painted Palm? :o)
Ak ti na nej vadi to, co si napisal, tak mne to na nej nevadi vobec :-))
No neviem Thorn, podla mna je prave 'The Shattered Room' najvacsou slabinou albumu. Pocut v nej az prilis caso 'Painted Man' ...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek