Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
tha to si ma polozil do smutku... skoda, ze nehraju niekde blizsie... ti ticho zavidim...
hej, terry bozzio hra cele turne fantomas, lebo lombardo je na turne so slayerom.... najprv som bol z toho trochu smutny, ale to co predviedol.... okrem toho lombarda som uz videl dvakrat....
hral s nimi Terry ???
nedokazem slovami opisat co tieto zvierata predviedli v sobotu.... za vsetko hadam len jedna fotka....
http://www.terrybozzio.com/tb27.html
:))) "Dupající medvědi se svíjí pod palbou argumentů" :)) Tomu říkám pořádná recenze. Noisy boduješ !
btw
btw tie zvuky z toma a jerryho nemaju chybu :))
wow
No tak tento album je uplne super :) vacsi ulet som v zivote nepocul ... uplny experiment, prvy pink floydaci sa proti tomuto mozu schovat....
dreckus: myslím že tohle je přesně ten druh hudby, který musí na každáho působit jinak, pro mě psycho, pro tebe pohodička, někdo to poslouchat třeba vůbec nedokáže :-), že by tam byla nějaká návaznost na minulou desku nemyslím, to jsem snad nenapsal, jen prostě je to jako veškerá předešlá hudba FANTOMAS hudba divná, tak to bylo myšlený
noisy: nechapu tvoje pocity/predstavy u poslechu fantomas, ale evidentne asi dokazou porad uhodit hrebik na hlavicku :)
... nevim, mne to prijde jako docela vtipna pohodicka..
btw navaznost na minulou desku tam nevidim/neslysim skoro nikde
radobi yntousski bygbyt
Docela by me zajimalo, co by k tyhle hudbe napsal Holy Agro..
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek