THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vike: no dobre,jsou hodne do extremu,ale jednostranne zamerenej mi prijde spis treba Frost,to je naprogramovana warp-rychlostni mlaticka,i kdyz umi...treba Barker ma vybornou praci s cinelama a o HH se rika,ze zkousi hodne jinych zanru,jazz,hip-hopovy patterny,atd.
a hlavně i pro skvělého bubeníka je jednodušší a rychlejší nahrát bubny motiv po motivu a pak to slepit do výsledku
Nemyslel jsem, ze jsou spatni, ani prumerni ... ja mam radeji bici, ktere nezni jak strojove presny automat a nabidnou neco vice nez jen smrst - byt precizne zahranou. Navic zrovna zrovna Barker se zahazuje s pochybnyma kapelama, Hellhammer to samy ... nic proti nim, libi se mi, ale prijdou mi trochu jednostranne zamereni.
oni si hlavně deska rovnaj bicí úplně všichni
vike: Toto budes musiet rozviest :)
Crust > myslim, ze se vseobecne Barker, Herrera, Hellmhammer a dalsi precenuji ...
no pokud mas v tom studiu po ruce chodici a mluvici automat jako je Herrera nebo Barker,tak to jedno je...nebo spis neni,protoze si to sami vymysli aranze a nemusis nad tim dumat :-)
Vike: Podla toho, ako to vezmes.. Profi kapela s bubenickou osobnostou asi nepouzije automat.. Amaterska kapela (pokial nema samolubeho bubenika) radsej pouzije automat, nestoji ich to ani sekundu nahravacieho casu (a penazi), pretoze si to mozu naprogramovat doma a hotove doniest do studia.. Potom to nejako musia vysvetlit ludom (ktorym ani tak nevadi automat, skor radi picuju, ked maju na co). No a pri tuzemskych studiach to znie samozrejme o 100% lepsie, nez zive bicie..
vike : mam. Neni to jedno, zase ale zalezi na stylu - viz nize. Pokud ti jde o napodobeni zivyho bicmana, tak si troufam tvrdit, ze se mu muzes hodne priblizit jak zvukove tak i stylistikou, ale pokud si das zalezet s nazvucenim a nechas to nahrat bubenika na dobre technicke urovni, tak bude vysledek o hodne lepsi.
A co pri nahravani ve studiu? Neni to jedno jestli zivy bici nebo automat? Ma s timhle nekdo zkusenosti?
ano takovym kapelam muze automat ci pouziti samplu prospet
FF, Clawfinger, NIN, Ministry a dalsi si bez ziveho bicmana dokazu predstavit taky :-)
vike: Presne.. Napr u "electro" a "industrial" to asi nikoho neprekvapilo..
zvyku a konkretni kapely, u nekoho si to fakt dokazu predstavit hodne tezko ...
asi je to otazka zvyku, ale uz jsem zazil nekolik elektro/hc/industrial/metal konciku se samplovanyma bicima a byl to mazec
Vike : malo platny, tu stavu tam proste s automatem nedostanes - teda pokud se jedna o drevni bygbyt jako Meshu
vike: Zvyk.. Vezmi si klasicky metalovy koncert, cele podium je postavene okolo bicich..
proc by to vypadalo hlupo bez bubenika? zvyk? poza? neco jineho? dulezita je hudba ne ...
Aha, tak to posledne malo byt "na tretiu stranu" :))
Nahodou je to skvela vec.. Kebyze to nevyzera hlupo, hrat bygbyt bez ziveho bubenika, stavim sa, ze väcsina kapiel pouziva uz len toto.. Na druhej strane, pri zvuceni bicich v studiu si kapela moze vypocut uder po uderi "ako to ma zniet" a porovnat so svojimi skopkami..
A na druhu stranu, je to skvela vec aj pre bubenikov.. Naprogramuje si nieco "nezahratelne" a potom sa to nauci zahrat..
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek