OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Uz se tesim na recku, nova deska je kvalitka.
jinak par slov o nem bude k dispozici presne za tyden...
no, já se současným zvukem problém nemám, Ithyphallic díky němu zní více živě a poněkud "vřeleji" než mírně odtažité Annihilation...
nevim mě nějak furt nesedí ten zvuk na novince, je takový zahulenější, ne tak drtivě ničící a křištalovž zároven jak minule, no je to třeba naposlouchat
Ejaculatio aegyptiensis
není to tak dobrý jako Shrines, ale u prvního přechodu mezi slokou a refrénem v Papyru, doprovázeného "nechutným" záhrobním chropotem (u dalšího refrénu už není) a brutálním zpomalením a zhutněním á la "starý" Nile jsem si fakt ustřík.. a ne jednou..
Nove album je naprosto skvele, meli tri moznosti jak jit dal. Dale prohloubit tvrdou a "klavesovou" blizkovychodni slozku, nechat to tak anebo blizkovychodni slozku implementovat rovnout do riffu a nove album je cele o tom, jiste chybi tomu koncepcnost pred-predposledniho alba, ale hadam, ze to uz nikdy neprekonaji.
..jo jenže na "In their darkened shrines" ukázali jak moc se dá z toho egyptskýho konceptu vytřískat a tak je pořeba všechno co vydají srovnávat s ním..a na "Ithyphallic" už prostě chybí to masíčko který dělá z výbornýho alba vyjímečný..nejde jen o to vyjmenovat co tam je a říct:SPLNĚNO..jinak oproti většině běžný produkce jsou NILE třída,jen se nemůžu zbavit zklamání s čím tentokrát přišli,na ITDS dokázali že mají na víc než jen technicky skvěle zvládnutej death metal s trochou koření
Nile jednoducho neni čo vyčtať Technické to je - to značí že si prídu na svoje aj labužnící gitarovej techniky, brutálne to je - každý kto má rád tvrdý metal by si NILE mal vypočuť, ďaĺším plusom sú ich intrá, ktoré tam sú aj k dačomu nie ako páni s Manowaru! Ithypalic je ďaľší album ktorý keď tu bude ohodnotím 9 alebo niečím takým uvidíme ako sa dovtedy opočúva!! Jednoducho včetne posledného albumu na posledných 4 albumoch nie je ani jedna chyba!
..ale jo..sem stejnýho názoru...osobně bych ještě přidal "Ithyphallic a hlavně "As he creates,so he destroy" s tím nádherně hitovým refrénem v druhý půlce...škoda že prostředek alba je tak monotonně nasypanej,chtělo by to ještě aspoň jeden dlouhostopážovaj kus pro oživení nebo nějaco v duchu intra k "What may be safely written" a "Even gods must die"..Annihilation nebo Shrine by mohli vyučovat dramaturgii alba,Ithyphallic trochu v tomhle pokulhává:(
ithyphalic
"What may be safely written" "Even gods must die" a "Papyrus Containing the Spell to Preserve Its Possessor Against Attacks From He Who Is in the Water" su pekne chrumky ;-)
u Nevermore tu kdosi použil "proč vyčítat mistrům že jsou mistry",to se týká i Nile,ale Ithyphallic zůstává za mým očekáváním tak o krok dva pozadu:(....taky sem čekal trochu víc atmosférických pasáží po relaativně brutálním a neprostupným Annihilation(zkrátka sem čekal podobně pestrej materiál jako Shrines),ale s vyjímkou úvodní a záverečný skladby je to ještě větší řezničina bez oddychu jako minule:(...trvá dlouho než to přejde do krve,tak v polovině skaldeb se ten archeologickej feeling skoro neuplatní...6,5 skladby z deseti sou sypačky jak ze začátku kariéry....epický kolosy jsou u nile spíše vyjímkou jak tak zjišŤuju...zkrátka,Kollias řekl v rozhovoru že je to nejsilnější album Nile,bohužel nemůžu souhlasit ať to vidím jakkoli:(
Já bych skoro slovo stagnace i použil...ale v jejich případě se jedná o stagnaci na tak vysoké úrovni, že to ani nijak zvlášť nevadí :)
d_s: jo, rozumime, jen bych tam nedaval to "konecne", neb NILE zas nejak napadne nestagnuji... urcite bych ale uvital nejakou tu cerstvou krev, rekneme v podobe vyraznejsich symph vsuvek... uvidime co "Ithyphallic" zatim jsem neslysel...
Jsem zvědav na novinku a neodpustím si poznámku, že by se s tou svojí egyptskou károu mohli už konečně někam pohnout. Osobně bych uvítal větší integraci "folklórních" a řekněme "symfonických" prvků přímo do toho jejich deathmetalu. Nemůžu se zbavit dojmu, že zatím tyhle části stojej - až na pár pasáží - tak nějak vedle sebe a ne "dohromady", jestli mi rozumíte :)
masakra
Je to hutne, je to ťažke!!! JE TO NILE.
Nejlepší s nejlepšich death metal grup.
Je to vyborny
Po x-poslesis muzu zodpovedne rici, ze se dilo povedlo. Netroufam si ho strovnat s predchozim vyliskem, jsem opravdu rad za oba. Opravdu lahudka
Teda bereme mne to cim dal tim vic.
A to je len spicka ladovca. :)
dreckus hehe, v tom vlaciku hadam nie :-DD normalne tam jumpne :-D inak pre tych, ktori by xceli skusit nieco poriadne a Nile povazuju za vrchol death metalu tak odporucam teda Hate Eternal "I, Monarch", ine albumy su fajn tiez, ale nie az na tolko a potom Decrepit Birth "And time begins...", Gorgasm "Masticate to dominate"... ziadne starinky, ale moderna tvar brutality :-D
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek